Článek
„Větší skupiny chová jen francouzská zoo Lisieux a nizozemská v Beekse Bergenu,“ uvedl zoolog Jan Pluháček, který zároveň koordinuje chov siků vietnamských v celé Evropě.
„Tentokrát mezi mláďaty, která jsou závislá na mateřském mléku, převažují samičky, jichž se narodilo sedm, samce máme čtyři,“ upřesnila jejich ošetřovatelka Nikola Schwanová s tím, že mláďata své matky následují v případě, že mají hlad. „Jinak se často se shlukují do školky, kterou obvykle hlídá jedno až dvě dospělá zvířata,“ dodala.
Velké a úspěšné stádo je zdrojem čiré radosti, má však i svá úskalí. Všechna mláďata jsou totiž potomky jediného samce. Hrozí tak, že jeho geny zaplaví poměrně rychle celou Evropu. Aby k tomu nedocházelo, je třeba chovného samce pravidelně měnit. „Proto jsme v letošním roce toho minulého vyřadili z chovu a dovezli nového, který je nepříbuzný ke všem našim laním,“ konstatovala mluvčí zoo Iveta Gronská.
Nový samec se narodil v Tierparku Berlín a do Olomouce přišel ze Zoo Hluboká nad Vltavou, kde je samčí skupina. Ta slouží právě jako zásoba geneticky důležitých samců. Nového samce čeká na konci léta v Olomouci nesnadný úkol. „Bude mít k dispozici 19 laní. Věříme, že si s nimi správně poradí a svou roli splní,“ podotkla mluvčí.
Sika vietnamský je nejjižněji žijícím poddruhem jelena siky. Obýval severní Vietnam a jižní Čínu. Před padesáti lety byl zcela vyhuben a přežil jen na farmách. Z nich se dostal i do zoologických zahrad v Evropě, odkud putoval do severoamerických zoo. Tam ale pomalu vymírá, takže jeho další osud leží výhradně na evropských zahradách.
Půjde-li vše dobře, není vyloučen ani jeho návrat zpět do severního Vietnamu. „Na obzoru je projekt možného vrácení siků do národního parku Cuc Phuong. Než však dojde k jeho realizaci, je třeba udělat mnoho práce. V praxi to znamená projít řadou administrativních kroků. Pokud se tak stane, naše zoo bude stát v jeho čele,“ dodala Gronská.
