Článek
Převoz souvisí s přirozeným uspořádáním žirafích stád, ve kterých může být se samicemi zpravidla jen jeden pohlavně dospělý samec.
„To, že se u žirafích samců velmi často řeší nerudovská otázka ‚Kam s ním?‘, je u žiraf zvyklostí, neboť stádo žiraf se samicemi může čítat vždy jen jediného pohlavně dospělého samce. Jejich jiný počet by mezi nimi totiž vyvolal značné nepokoje související s boji o samice,“ konstatovala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
V případě většího počtu samců lze podle ní založit jejich samostatnou skupinu. A právě do ní olomoucká zahrada vyslala dva žirafí samce.
„Transportujeme většinou jednoho jedince, v tomto případě jsme však byli svědky nevšední události, kdy se jedním přívěsem vypravili hned dva. Jejich převoz trvající s nutnými přestávkami pro řidiče 40 hodin zajišťovala renomovaná společnost s bohatými zkušenostmi,“ uvedla zooložka olomoucké zoo Eliška Veselá.
Zvířata měla po celou dobu k dispozici vodu a v případě potřeby i okus. „Dojela v naprostém pořádku a nyní se již seznamují s novým prostředím. Budou součástí expoziční samčí skupiny tamního safari,“ dodala Veselá.
Samečci se již prohánějí ve výběhu Attica Zoological Parku.
Odchované žirafy, především samci, se do dvou let věku přesouvají do jiné zoo. Transporty mladých samců jsou běžnou součástí mezinárodních chovných programů.
Zoologické zahrady tak předcházejí příbuzenskému křížení, vytvářejí nové chovné skupiny a zároveň napodobují přirozené chování zvířat, kdy mladí samci po dosažení dospělosti opouštějí rodnou skupinu. O umístění zvířat rozhodují koordinátoři evropského chovu s ohledem na genetickou rozmanitost jednotlivých populací.
Žirafy Rothschildovy jsou ohroženým druhem zvířat. Ve volné přírodě jich žije přibližně 1650. Jejich počet snižuje úbytek přirozeného prostředí, nedostatek potravy, těžba nerostných surovin a ropy, pytláctví i válečné konflikty. Olomoucká zoo chová žirafy od roku 1976 a dosud zde přišlo na svět celkem 75 mláďat.
Žirafy jsou nejvyšší suchozemští savci. Jejich jazyk dosahuje délky téměř 40 cm a žirafy ho používají při získávání potravy. Omotávají ho kolem větviček a s jeho pomocí strhávají listí a koncové výhonky. Osrstěné pysky a husté sliny chrání ústní dutinu i před velmi oblíbenými, ale pichlavými akáciemi.
„Jejich potrava v naší zoo se skládá z vojtěškového sena nebo zelené vojtěšky, senáže a okusu, dostávají také granule s vysokým obsahem proteinů, nakrouhanou mrkev, citróny a čerstvou cibuli, velmi výživnou kaši a kopřivy,“ doplnila Gronská.
