Tohle v Evropě nikdo jiný nemá. Čech získal vzácný artefakt z Titaniku

Malý velikostí, velký hodnotou. Adresních štítků s razítkem Titaniku z dubna 1912 se zachovalo všeho všudy jen třicet, z toho na volném trhu jich je k mání pouhých deset.

Sběratel a odborník na investiční filatelii David Kopřiva hledal tento artefakt ze slavného parníku na aukcích po celém světě několik let. V lednu se mu konečně poštěstilo. V méně známé aukční síni v malém městě v americkém Marylandu ho vydražil za částku, kterou nechce blíže upřesňovat.

Měl však prý štěstí, o nefilatelistické aukci se mezi velkými jmény v oboru mnoho nevědělo a cena se tak nevyšponovala až do závratných výšin. „Na světě je několik milionů filatelistů sbírajících poštovní historii, z toho asi milion sbírá téma lodí, a tohle je pro ně úplně svatý grál,“ přibližuje s nadšením v očích.

Hodnota předmětu je podle něj nevyčíslitelná, tržní cenu odhaduje na více než milion korun. Jím vydražený štítek se navíc zachoval – oproti jiným kusům – ve výborné kondici, s patinou, avšak bez děr a rzi.

Aktuálně je Kopřiva podle svých slov jediným, kdo na pevninské Evropě něco podobného vlastní. „A jsem rád, že to tady u nás máme. Jednak to souvisí s poštovní historií a filatelií a jednak s kulturním povědomím – všichni ve světě vědí, co je Titanik,“ říká pražský filatelista, který je jedním ze zakladatelů spolku Prestige Philately Club Prague.

Příběh „nepotopitelné lodi“ je sice jednou z nejslavnějších katastrof všech dob, jakákoliv její stopa je však velmi vzácná. „Z různých lodí se zachovalo všelicos, různé lodní exponáty s razítky, z Titaniku ale prakticky skoro nic. A tento štítek není jen nějaká osobní věc zachráněného pasažéra, tohle patřilo přímo k lodi, k jejímu poštovnímu úřadu,“ objasňuje, čím je specifický.

Titanic totiž, kromě přepravy osob, sloužil i jako poštovní loď a jeho celý název zněl R. M. S. (tedy Royal Mail Ship) Titanic. V jeho podpalubí se nacházela třídírna dopisů.

„Titanik měl exkluzivní smlouvou s Royal Post na přepravu veškeré pošty, která šla z Evropy přes Anglii do Severní Ameriky. Víc než šest milionů dopisů a pohledů se nalodilo před vyplutím lodi v Southamptonu,“ vysvětluje.

Po vyplutí 10. dubna 1912 se do třídění více než tří a půl tisíce pytlů s poštou pustilo pět úředníků. „A určitý typ zásilek dávali do obálek a na ně lepili právě tyto průvodky, adresní štítky. Po doplutí se pak měly obálky dál distribuovat na dané poštovní úřady po celé Americe,“ popisuje, jak to tehdy chodilo.

Kopřivův štítek z balíčku měl směřovat do newyorského Brooklynu. „Nejvýznamnější na něm je to, že je na něm razítko ze dne vyplutí a také palubní razítko Titaniku,“ vysvětluje unikátnost artefaktu.

Na zažloutlém štítku se ale nachází ještě třetí razítko – jméno úředníka, jehož rukama pošta prošla, Oscara Scotta Woodyho (jeho podobiznu najdete v galerii níže). Přesně v den, kdy se loď potopila, slavil Woody jednačtyřicáté narozeniny. Brzy poté ho však v ledové vodě Atlantského oceánu čekala smrt.

„Víme, že byl půl roku ženatý a že se na něj v Americe těšila jeho novomanželka. Dočkala se ale jen několika jeho osobních věcí. Tělo se našlo po třech dnech ve špatném stavu a bylo pohřbeno do moře,“ vypráví Kopřiva.

V předané pozůstalosti po manželovi nalezla vdova i třicet průvodek, které si při evakuaci vzal Woody s sebou, snad jako vzpomínku na jeho práci na parníku. Že papírové etikety přežily ve vodě oceánu, je téměř zázrak.

„Některé prameny tvrdí, že je měl umístěné v plovací vestě, druhý protokol říká, že se zabalené lístky našly v kapse jeho saka,“ zmiňuje filatelista. Jak to bylo doopravdy, se už asi nikdy nedozvíme…

Vdova, která se již nikdy znovu nevdala a svého manžela přežila nakonec o padesát let, prodala štítky z Titaniku v šedesátých letech rodinnému známému. Sběratel, který byl podobně jako O. S. Woody zednářem, je po deseti letech nabídl v Bostonu v aukci.

Několik kusů se tak dostalo do sbírky marylandské lóže zednářů, kteří se počátkem letošního roku rozhodli jeden štítek z jejich kolekce vyjmout a prodat v aukci. A právě tento kus je teď v rukou pražského filatelisty.

Další jsou v držení soukromých sběratelů, například v Kalifornii, jeden je aktuálně k mání v Jihoafrické republice a celé dvě desítky štítků jsou umístěny ve veřejných institucích a muzeích.

Třeba v National Postal Museum ve Washingtonu jsou vystaveny hned čtyři Facing Slips, jak těmto etiketám v angličtině říkají. Jsou součástí velké expozice věnované Titaniku a O. S. Woodymu coby elitnímu poštovnímu úředníkovi z významných lodních úřadů, ze kterého podle Kopřivy dělají Američané téměř hrdinu.

Vzácný doklad filatelistické historie si Kopřiva nechce nechat jen pro sebe. „Chceme ho ukázat veřejnosti, chceme lidem převyprávět ten příběh a udělat hezkou expozici. Budeme ho vystavovat hned několikrát, na menších výstavách a na Bienále Prestige Philately Club Prague za rok a půl,“ upřesňuje.

A jaký další vysněný artefakt bude na aukcích hledat teď? „O něco dostupnějším cílem je pro mě takzvaná katastrofní pošta ze vzducholodě Hindenburg z roku 1937. Existují ohořelá torza dopisů, která se zachránila. Ty jsou také takový sběratelský highlight,“ prozrazuje na závěr.