Šumavský rys Bardi je rekordman v migraci

Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice. „Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také neviditelné bariéry v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.

Rys Bardi se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Surye jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil skoro rok do doby, než se všichni tři mladí rysi vydali hledat vlastní místo pro život.

„Letos v únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval takhle daleko,“ konstatovala Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.

Bardi není mezi rysími poutníky sám. Jeho bratr vyrazil do Brd. „Už loni na podzim jsme veřejnosti představili úspěšné putování rysa Ondřeje ze Šumavy do Brd. Právě Ondřej je bratrem Bardiho, který ale došel mnohem dál,“ připomíná Belotti.

Bardiho na západě Šumavy a Pošumaví zaznamenaly fotopasti Správy národního parku Šumava, Hnutí DUHA Šelmy a místních mysliveckých spolků, kteří na monitoringu spolupracují. Do února 2025 byl zaznamenáván na Hartmanicku s matkou a sourozenci, v červenci 2025 ho zachytily fotopasti na Klatovsku a následně zamířil směrem ke Krušným horám.

Pokud se rys Bardi usadí v oblasti saského Eibenstocku, mohl by posílit tamní nově se utvářející populaci. V roce 2022 zde Svobodný stát Sasko inicioval projekt RELynx Sasko, v rámci kterého bylo doposud vypuštěno sedm rysů (tři samice a čtyři samci, přičemž jednoho z nich srazilo auto).

„Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ dodala terénní pracovnice Krausová.

Na příběhu rysa Bardiho se jasně ukazuje, jak nezbytný je kvalitní a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen správy chráněných území, jako národní parky a Agentura ochrany přírody a krajiny, ale také nevládní organizace a lesnická, myslivecká a místní veřejnost.

„Bez takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom neznali stav populace, natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců,“ uzavírá zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.