Článek
Přiznala, že z reakce svého snoubence měla trochu obavy. „Říkala jsem, bereš si mě i s nimi. Oni jsou součástí mého života, mojí rodiny,“ pokračovala Lucie. Před osmi lety totiž založila v západočeské metropoli spolek K Srdci, jenž se věnuje osobám bez přístřeší i dalším potřebným. „Petr se postupně seznamoval s tím, co děláme. A strašně se mu to líbilo,“ sdělila.
Během příprav ale začala pochybovat, jestli jde o dobrý nápad a zda nevšední hosty ostatní svatebčané přijmou. „Byl to nakonec Petr, kdo mě přesvědčil, abychom lidi bez domova pozvali. Dokonce si jako svědka vybral Ríšu, který žil několik let na ulici a dnes nám ve spolku pomáhá,“ doplnila Lucie.
Snoubenci si k obřadu vybrali kostel ve Staré Boleslavi a speciálně pro osoby bez přístřeší vypravili z Plzně autobus. „Všichni si pozvání vážili, ale někteří se omluvili. Báli se, aby něco nevyvedli. Vyrazilo jich celkem pětadvacet,“ vypočítala Lucie.
Ještě předtím bylo potřeba sehnat sváteční oblečení. Pomohl i charitní šatník. „Vedoucí Domova svatého Františka Džemal Gërbani mi vyprávěl, že v práci od rána vydávali jenom košile. A že něco podobného ještě nikdy nezažili,“ zmínila.
Lidé bez přístřeší si připravili píseň, kterou zazpívali novomanželům na konci obřadu.
Všichni čekali na příjezd lidí bez domova
Tím ale neobvyklé situace neskončily. Autobus z Plzně měl zpoždění, a tak se před obřadem nečekalo na nevěstu, nýbrž na příjezd lidí bez domova. „Přišlo mi to krásné a symbolické. Všichni svatebčané vyhlíželi ty, kteří jsou často opomíjení a na okraji společnosti,“ usmívala se nevěsta.
Mezi pozvanými byl i Jan Černega. „Měl jsem trému. Zjistil jsem, že si ani neumím uvázat kravatu,“ přiznal muž. Během mše pak ministroval. „Šlo o velice noblesní obřad, na kterém bylo asi deset farářů. Tolik jsem jich v životě neviděl,“ dodal Jan.
I on žil dlouhá léta na ulici. Pak se seznámil se členy spolku K Srdci a zase se postavil na vlastní nohy. „Díky Lucce můžu bydlet na faře a taky pracovat,“ ocenil.
Vděčnost neskrývala ani Marie, jež se s nevěstou spřátelila. „Ona má obrovské srdce. Nad nikým se nepovyšuje, bere nás rovnocenně,“ zdůraznila žena. Podle ní se svatba i následná hostina velmi povedla. „Od ostatních jsme se cítili vítaní a přijatí,“ zhodnotila Marie.
A stejné dojmy měla i Lucie. „Bylo obohacující, jak se setkávali lidé z různých společenských vrstev. Celé to proběhlo moc hezky,“ uzavřela předsedkyně spolku, jež mimochodem nedávno získala právě za svoji činnost ocenění od ministerstva školství, konkrétně za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.
Lidé bez domova na oslavě. Někteří z nich už se dostali z ulice a postavili se zase na vlastní nohy. Na snímku je s nimi kněz Martin Sedloň.
