Článek
Osmasedmdesátiletá paní Montserrat Rieraová žije ve dvoupatrovém domě více než 50 let. Když v červenci odjížděla se synem a vnoučaty na pobřeží Costa Brava na prázdniny, byla jako vždy přesvědčena, že její obydlí je v bezpečí.
Po návratu ale zůstala v šoku. Zjistila, že dům ilegálně obsadilo pět lidí, kteří navíc vyměnili u dveří zámky.
„Bylo to jako bodnutí. Je to můj domov, kde jsem žila s manželem a vychovávala děti. Nemohla jsem nečinně sedět,“ řekla seniorka podle serveru Cope.
#Autoprotección
— VOSTspain (@vostSPAIN) August 29, 2025
🐝 Si ves un nido de #avispaasiática, no te acerques, no lo golpees ni intentes retirarlo por tu cuenta. Su agresividad aumenta si se sienten amenazadas. Avisa a los servicios de emergencia o al ayuntamiento para que los profesionales se encarguen de la gestión. pic.twitter.com/begkyKZd5m
Nejprve se snažila s nezvanými hosty dohodnout, squatteři ale nereagovali. Nepochodila ani u místních úřadů, načež paní Montserrat ztratila trpělivost a uchýlila se k nekonvenčnímu zákroku.
Velmi dobře znalá své zeleninové zahrady a přírodu. Z nedalekého stromu proto utrhla vosí hnízdo a pootevřeným oknem jej vhodila squatterům do obsazené místnosti. Propukl chaos, při němž ilegální nájemníci s křikem vybíhali ven a mávali kolem sebe rukama, aby se chránili před žihadly.
„Nechtěla jsem jim ublížit, ale je to můj dům. Ať odejdou. A jestli ne, udělám to znovu, s vosami, včelami nebo jakýmkoli jiným hmyzem,“ prohlásila vzdorovitě paní Montserrat před sousedy, kteří byli svědky nevšední scény.
Squatteři po incidentu vyhrožovali, že seniorku zažalují za „agresi a poškozování majetku“. Jeden z nich, který se představil jako Carlos, řekl: „Nejsme tady, abychom dělali problémy. Potřebujeme jen místo k životu. To, co ta dáma udělala, je nebezpečné“.
Seniorku to ale nezastrašilo. „Ať mě nahlásí, jestli chtějí. To je můj domov a nedovolím jim, aby si ho nechali,“ trvala na svém.
V obci vyvolal incident smíšené reakce. Někteří obyvatelé starou dámu podporují a argumentují, že pouze odhodlaně chrání svůj majetek. Jiní ji naopak odsuzují za použití nepřiměřené metody.
V současné době pobývá paní Montserrat u přítele, musí se ale připravit na dlouhou právní bitvu. Dům je totiž oficiálně registrován na jejího syna, který žije jinde, a obsazená budova tedy není jeho hlavním bydlištěm.
Španělské zákony v takovém případě považují squatting za méně závažný delikt, při němž není možné okamžité vystěhování. To vysvětluje i laxnější přístup úřadů.
„Je to nespravedlnost. Žije tam moje matka a je to její domov. Protože je ale dům na mé jméno, řekli nám, že může trvat měsíce, než je dostaneme ven,“ řekl rozhořčeně syn seniorky podle listu Le Parisien.
Anti-squattingové organizace mezitím nabídly rodině právní poradenství, ale varují, že půjde o dlouhý proces. Squatteři tak zůstávají v domě a napětí ve vesnici roste.
„Ztratila jsem svůj klid. Nespím, myslím na své věci, na vše, co jsem tam prožila. Ale já to nevzdám,“ ujistila paní Montserrat.