Satirické nobelovky získali ještěři s pizzou, krávy přemalované na zebry či smrduté boty

Na první pohled se může zdát, že komitét Ig Nobelových cen každoročně oceňuje naprosté vědecké nesmysly a zbytečnosti, ale není tomu tak. Myšlenkou těchto cen je totiž upozornit na vědecké objevy, které „pobaví a pak přimějí k zamyšlení“. To znamená, že ačkoliv se u některých výzkumů ukáže, že šlo skutečně o slepou cestu a ztrátu času, jiné ještě mohou mít přínos v budoucnu.

To by mohl být případ letos asi nejčastěji zmiňované ceny za biologii, kterou získal japonský výzkumník Tomoki Koddžima. Ten došel k závěru, že pokud se na černé krávy namalují bílé pruhy, jsou tato zvířata méně atraktivní pro bodavý hmyz. Otevírá se tím nová možnost, jak krávy ochránit, která by mohla být podstatně ekologičtější než současné používání chemických prostředků.

Zároveň jde o další střípek do zatím ani zdaleka neuzavřené diskuze o zebrách, u nichž se dosud neví, proč se u nich vlastně vyvinulo pruhované zbarvení. Jednou z teorií je právě ochrana proti hmyzu či dalším potenciálním škůdcům či přirozeným nepřátelům.

Ig Nobelovu cenu za literaturu získal in memoriam lékař William B. Bean, jenž mimo celou řadu záslužných činností také po dobu 35 let zkoumal a zaznamenával rychlost růstu lidských nehtů na rukou.

Cenu za psychologii si pak odnesl mezinárodní tým vedený Marcinem Zajenkowskim a Gillesem Gignacem, jenž zkoumal, co se stane, když narcistovi - nebo komukoliv jinému - řekneme, že je inteligentní.

Další oceněné objevy pak již měly přece jen o něco blíže k hlavnímu tématu letošního galavečera, jímž bylo zažívání. Cenu v oboru výživy tak získal kolektiv vědců z Nigérie, Toga, Itálie a Francie za výzkum, kterak se jistý druh ještěra rozhoduje, zda bude jíst jistý druh pizzy. Za práci v oboru pediatrie pak byli oceněni Julie Mennellaová a Gary Beauchamp, kteří zkoumali, co zažívá malé dítě, jehož matka jí česnek.

V oboru chemie byli oceněni Rotem Naftalovich, Daniel Naftalovich a Frank Greenway, jejichž experimenty měly zjistit, zda by nebylo dobré konzumovat teflon. Podle jejich teze by to mohlo zvyšovat pocit sytosti, aniž by se zvýšilo množství přijatých kalorií.

Členové dalšího mezinárodního týmu si pak odnesli cenu za fyziku, když zkoumali fyziku omáčky na těstoviny ve vztahu k jejímu zhušťování a hrudkovatění, což u konzumenta může vyvolávat nepříjemné pocity.

Další dvě ceny byly uděleny za poznatky, které sice rovněž souvisejí s konzumací, ale v tomto případě jde o tekuté substance. V prvním případě výzkumníci zjistili, že pití alkoholu může zlepšit komunikaci v cizím jazyce. Ale jen někdy.

A alkohol byl předmětem i dalšího bádání, nakolik může jeho požití ovlivnit schopnost letu u netopýrů a také jak se projeví při jejich echolokaci. Tento výzkum si odnesl cenu za letectví.

Poslední cena byla udělena za technické obory a získali ji indičtí inženýři Vikaš Kumar a Šártak Mittal, kteří po technické stránce analyzovali, jak zapáchající boty ovlivňují zážitek z používání botníku.

Reference na jednotlivé oceněné odborné práce jsou k dispozici přímo na stránkách Improbable Research, jež každoroční vyhlašování Ig Nobelových cen organizuje.