Článek
Mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková sdělila, že samec nahradil původního, který byl otcem mladé samice, jež už mezitím dospěla a může mít mláďata. „V ostravské zoo tak aktuálně máme tři hrochy: šestiletého nového samce, dvanáctiletou samici a její dceru, která se u nás narodila v roce 2020,“ upřesnila Nováková.
Přivezený hroch sice nežil zatím ve stejném výběhu jako jeho protějšky, ale zvířata byla v neustálém kontaktu přes dělicí bariéru. „Samec, který k nám přijel jako velmi submisivní zvíře, se během tohoto období sžil s novým prostředím a také začal být dostatečně sebevědomý. Interakce mezi zvířaty byly v poslední době natolik pozitivní, že již nic nebránilo jejich spojení,“ vysvětlil inspektor chovu Matěj Vrúbel.
Ostravští hroši obojživelní
Spojování hrochů je náročné
Upozornil, že spojování tak velkých a nebezpečných zvířat se nemusí obejít bez komplikací. „Může dojít i k závažným zraněním některého ze zvířat, která mohou být fatální. Přestože do vzájemných interakcí mezi zvířaty nijak nezasahujeme, byli jsme připraveni v případě krizové situace zvířata oddělit,“ líčil Vrúbel.
Takový scénář však v ostravské zoo nenastal. Drobné potyčky mezi savci byly spíše ritualizovaného charakteru při nastavování hierarchie ve skupině. „Samec se dokonce pokoušel pářit obě samice krátce po spojení samotném. Zda úspěšně, se dozvíme nejdříve za osm měsíců,“ usmál se Vrúbel.
V současné době je soužití zvířat téměř harmonické. Chovatelé doufají, že se povede navázat na úspěšnou historii chovu těchto impozantních tvorů v ostravské zoo. „Populace hrochů není v zoologických zahradách nijak početná, navíc vzhledem k náročnosti těchto velkých teplomilných savců na technologicky nákladná chovatelská zařízení ubývá i chovatelů,“ upozornil inspektor chovu a doplnil, že aktuálně je v Evropě chováno 190 jedinců v 72 institucích.
V ostravské zoo chovají dvě samice a jednoho samce.
V Ostravě hrochy chovají půl století
Ostravská zoo chová hrochy přes 50 let, jsou také jejími erbovními zvířaty. Hroši se zde pravidelně rozmnožují, dokonce se zde v roce 1972 narodilo vůbec první hroší mládě v tehdejším Československu. Poslední přírůstek, samice, zde přišel na svět v roce 2020.
Hroch obojživelný žije v Africe na jih od Sahary. Areál jeho výskytu je však dnes ostrůvkovitý. Původně se objevoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Odhaduje se, že v africké přírodě nyní žije 115 až 130 tisíc těchto zvířat. V přírodě jsou ohrožena zejména ztrátou přirozeného prostředí a také nelegálním a neregulovaným lovem pro maso a zuby, které slouží jako náhražka slonoviny na černém trhu.
