Článek
„Byla to moje nepozornost v adrenalinovém rauši.“ Tak popisuje zkušená „lovkyně“ labutí Gabriela Křížová jednu takovou „úplnou prkotinu“ – počátkem srpna narazila v plné rychlosti při sprintu za opeřenci na Touškovském rybníku poblíž Plzně do hrany trubky tamní závory.
„Člověk o ní podvědomě ví, ale já viděla hlavně lodě na vodě a labutě, ke kterým se musíme fofrem dostat. Běžím, koukám na rybník, proti mně sluníčko, a najednou stojím na místě. Byla to morda někam ke klíční kosti, ale to v ten moment neřešíte,“ konstatuje Gábina. „Kluci, co byli se mnou, se lekli. Prý: Dobrý? A já: Dělej! Běžíme! Labutě už jsou tam.“
Dopadlo to tak, jak to dopadnout má – nasazenými kroužky. „Já byla v pohodě, ale ostatní chtěli vědět, co se stalo. Tak odhrnu tričko a všichni na mě zírají jak na funusu. Povídám: Co je? A oni: Hele, ty tam máš díru. Viděli rozšklebenou kůži a jak tam není žádné maso, tak možná kousek kosti. Krev ne, tu jsem asi spláchla ve vodě.“
Na šití nedošlo. „Vydesinfikovali mi to, zalepili a jelo se dál. Bolet to začalo až večer, když se člověk dostal do klidu. Spravil to jeden ibuprofen. Jsem zvyklá, prkotiny neřeším,“ uzavírá Gabriela Křížová.
Jsme tým
Základem úspěchu je dobře zorganizovaný kroužkovací tým. „Počet lidí ve vodě, na lodích i na břehu je daný, každý musí vědět, co má dělat,“ vysvětluje Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. „Jsme perfektně sehraní, je znát, že se tomu věnujeme již přes třicet let a máme odchyceno přes čtyři tisíce labutí,“ podotýká Makoň.
Letošní prubířskou zkouškou byl odchyt deseti vzrostlých mláďat a jejich rodičů na plzeňské přehradě. „Deset mladých, to je vážně extrém, a oba rodiče nás už dobře znají, takže si dávají bacha. To se pak musí zapojit všichni, důležité je nedat ptákům čas,“ líčí Makoň.
Tuhle akci zpestřila akrobatická vložka. „Samice na mělčině a z každé strany k ní běží jeden kolega. První ji chytí, druhý ho zmerčí až na poslední chvíli. Tak jde do vzduchu, udělá salto a přeskočí ho. Dobře to dopadlo, srazili se jen rameny,“ říká Makoň.
Výčet karambolů doplňuje vykloubený palec jednoho z aktérů při odchytu labutího samce. „Při doskoku se mu obrátil. Ale labuťáka udržel. Ortézu má dodnes,“ konstatuje Makoň.
Bývalo to lepší
Tým tuto sezonu zatím odchytil, okroužkoval nebo odečetl 146 labutí. „Zhruba dalších třicet chceme stihnout do konce prázdnin,“ upřesňuje Makoň. „Čísla jsou výrazně slabší než v předešlých letech, bývalo jich i přes dvě stě,“ připomíná.
„Hodně párů zasedlo na vejce, ale řada lokalit nakonec zůstala bez mláďat. Z důvodů, které zatím neznáme. Tam, kde se nějaká přeci jen vylíhla, jich byla při kroužkování už jen polovina. A kde se jich vylíhlo málo, nezůstalo nic,“ rekapituluje Makoň s tím, že špatná situace je především na Tachovsku. „Tam je to katastrofa,“ upozorňuje Makoň.
