Hlavní obsah

Posádka z ISS se vrátila na Zemi

MOSKVA/RIO DE JANEIRO

Ruská vesmírná loď Sojuz v neděli dopravila dosavadní posádku Mezinárodní kosmické stanice (ISS) úspěšně na Zemi. Ruský kosmonaut Gennadij Padalka a jeho americký kolega Michael Fincke tak udělali poslední tečku za svým šestiměsíčním pobytem na oběžné dráze. Na zpáteční cestě je doprovázel rovněž další ruský kosmonaut Jurij Šargin, jenž na stanici strávil jen necelých deset dnů.

Foto: Josef Zajíc

Ostrava 8. února 2017 Slavnostní otevření nové budovy Domova Přístav v Ostravě. Pásku přestřihli:Michal Mariánek,Daniel Rychlík a mjr.Teunis Scholtens

Článek

Posádka těsně před dosednutím na zem informovala, že všichni muži na palubě se cítí dobře. "Vše proběhlo podle plánů. Přistáli v předvídanou hodinu a na očekávaném místě," oznámil mluvčí ruského střediska vesmírných letů Valerij Lyndin.

Loď Sojuz TMA-4 před přistáním dvakrát obletěla Zemi a po sedmnáctiminutovém klesání s pomocí padáku se v 02:35 SELČ snesla po letu na zemský povrch v chladné kazašské stepi. Celý let trval zhruba tři a půl hodiny. Místo nočního přistání se nachází 88 kilometrů od ospalého městečka ze sovětské éry Arkalyk.

Na posádku čekali zástupci amerického a ruského vesmírného programu, kteří po úspěšném přistání projevili radost potleskem. Na místě byly přistavené vrtulníky s lékaři, techniky a nafukovacím stanem. "Máme tři funkční vrtulníky, v nichž létá jen hlavní záchranný tým," vysvětlil koordinátor operace Michail Poluchin.

Technici se obávali tmy a nepříznivého počasí na začátku kazašské zimy. Řídící středisko mise u Moskvy ale před přistáním uvedlo, že silný vítr se utišil a dosahoval rychlosti od pěti do sedmi metrů za sekundu.

Novou stálou posádkou stanice od 16. října tvoří ruský kosmonaut Salidžan Šaripov a Američan Leroy Chiao, s nimiž na stanici přiletěl i Šargin. Padalka a Fincke během půl roku absolvovali čtyři výstupy do vesmírného prostoru, včetně riskantní opravy gyroskopu.

Po katastrofě amerického raketoplánu Columbia v únoru 2003 zajišťují spojení mezi Zemí a orbitálním komplexem pouze ruské rakety. Zásobování ISS zabezpečují rovněž ruské nákladní rakety Progress.

Brazílie poprvé úspěšně vyslala raketu do kosmu

Brazílie úspěšně odpálila svou první raketu do kosmu. Napravila tak svou pověst 14 měsíců po katastrofálním neúspěchu při startu rakety, při níž zahynulo 21 zaměstnanců brazilské kosmické agentury.

Podle agentury AP odstartovala dvoustupňová raketa VSB-30 v sobotu v 20:50 SELČ ze základny Alcantara v brazilském státě Maranhao. Sobotní úspěch by měl rovněž podpořit brazilský plán na prodej 15 raket Evropské kosmické agentuře (ESA), která by jimi mohla nahradit britské rakety Skylark. Raketa VSB-30 unese až 395 kilogramů nákladu a dosáhne výšky 250 kilometrů.

Brazilský vesmírný program utrpěl velkou porážku v srpnu roku 2003, kdy raketa VLS-1 VO3 se dvěma satelity explodovala na startovací rampě tři dny před plánovaným odpálením. Příčinou neštěstí byla závada na spouštěcím obvodu. Kvůli ní se spustil jeden ze čtyř nosných článků rakety během závěrečných příprav.

Šlo už o třetí selhání v brazilském vesmírném programu, ale poprvé si vyžádal oběti na životech. V roce 1997 se raketa odpálená z Alcantary krátce po startu zřítila do Atlantského oceánu. V roce 1999 byla na dálku zničena jiná raketa, která se tři minuty po startu odchýlila od stanovené dráhy. Základna

Alcantara je považována za ideální místo pro odpalování raket, neboť její poloha v blízkosti rovníku umožňuje maximálně využít otáčení Země, a tím ušetřit na palivu a přitom na rakety nakládat větší zátěž.

Reklama

Výběr článků

Načítám