Článek
Na první tři opeřené nešťastníky upozornili už počátkem července zvířecí záchranáře lidé ze Starého a Nového Pařezova u Postřekova. „Že jim téměř uprostřed vsi pochodují tři bezprizorní labutí mláďata,“ líčí vedoucí stanice Karel Makoň, který na místo vyrazil i s pátracím dronem.
„Tajně jsem doufal, že někde na potoce najdu rodiče s ornitologickými kroužky a dalšími mláďaty, jak se přesouvají z rybníka na rybník, a ta tři labuťata jim vrátím,“ vysvětluje Makoň. Jenže happy end se nekonal. „Po dvou hodinách usilovného pátrání, vybití baterek u dronu a kontrole všech vodních ploch jsem labutí rodinu nenašel, tři labuťata jsem tedy převezl k nám do záchranné stanice,“ říká záchranář.
Chov labutí na malé ploše záchranné stanice není pro rozvoj mláďat to pravé.
Totéž se v bleděmodrém, tedy spíše v šedobílém, takové jsou totiž barvy ještě nedopeřených ptáčat, opakovalo o měsíc později na rybníku v oboře u Horšovského Týna. Tři labutí děcka na vodě a „staří“ už několik dní nikde. „Ani v tomto případě nevíme, co se vlastně v lokalitě stalo a kdo či co stojí za ztrátou obou rodičů. Tak malá mláďata ale bez nich v přírodě přežijí maximálně týden či dva,“ upozorňuje ornitolog.
Zámecký park by byl ideální
Ke třem sirotkům ve stanici tedy přibyli další tři. A to už není legrace. „Chov labutí v zajetí a ještě k tomu na poměrně malé vodní ploše má své limity, filtrace se ucpává trusem a granulemi,“ vysvětluje Makoň.
Postrach kanoistů je zpět. Na Radbuze řádí labuťák
„Takže hledáme kolegu, který by si chtěl touto labutí partou nechat dobrovolně zničit přírodní rybníček, který je zabezpečený proti liškám a norkům. Pokud by se našel bezpečný zámecký park či jiný vhodný objekt, kde by mohly labutě na adekvátní vodní ploše dorůst, hodně by to nám i jim pomohlo,” dodává záchranář.
Granule na dokrmení mláďat stanice zajistí, ornitologické kroužky rovněž. „A před zimou bychom ptáky přesunuli na hromadné zimoviště, pokud by z rybníka neodletěly samy,“ nabízí Karel Makoň.