Článek
„Dosud přišlo na svět na Svatém Kopečku přes 120 mláďat,“ sdělila Novinkám mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
„Sob představuje unikátního savce naší planety, u něhož rostou parohy i samicím. Samci je mají výrazně větší a shazují je hned po říji, která začíná v srpnu a končí v říjnu. Naproti tomu samicím začíná růst jejich ozdoba počátkem léta a vydrží až do nadcházejícího jara,“ uvedl zoolog Jan Pluháček.
„Takže pokud by angloamerického Santa Klause o Vánocích měli táhnout sobi s parožím, pak by to byly výhradně samice,“ dodal s úsměvem.
Sobí mládě
Ačkoliv je sob domestikované zvíře, v severských zemích chovají běžně desítky tisíc jedinců, jeho chov ve střední Evropě není jednoduchý.
„Hlavní složku tohoto potravního specialisty tvoří v přírodě lišejníky, které v našich podmínkách nemůžeme zajistit. Dostává tedy náhradní stravu, doplněnou o speciální granule,“ konstatovala Gronská s tím, že další komplikaci představují parazité.
Za 31 let přišlo v olomoucké zoo na svět přes 120 sobích mláďat.
„Ve chvíli, kdy se s trusem soba dostanou z jeho těla do vnějšího prostředí, kde panují arktické teploty, musí prokázat svou odolnost. Navíc sob na daném místě v době své migrace nezůstává dlouho, proto mají jen omezený čas, kdy se mohou do těla svého hostitele dostat zpět.
Uzavřený výběh v našem klimatu pro ně představuje příznivé prostředí. Soby proto pravidelně odčervujeme. Výhodou je i absence trávy ve výběhu. Kdyby byl ve výběhu trávník, byl by to pro sobí parazity doslova ráj,“ poznamenala mluvčí.
Na světě žijí tři miliony domestikovaných a necelé tři miliony divoce žijících sobů, z nichž jsou některé poddruhy velmi vzácné a ohrožené vyhubením. Vyskytují se kolem severního polárního kruhu, v Severní Americe na Aljašce, v Kanadě, Grónsku, ve Skandinávii a v severní části Ruska, v oblastech s teplotami až -50 °Celsia.
