Nejstarší polský maturant v 85 letech u zkoušky z dospělosti i napodruhé pohořel

O nejstarším maturantovi informovala místní i celostátní média, před zkouškou mu štěstí a úspěch popřál starosta i předsedkyně polského senátu a drželo mu palce celé město Kalisz, kde ve stejné škole podruhé přistoupil k maturitě.

Peruga loni poprvé skládal maturitní zkoušku z polštiny, němčiny, matematiky a zeměpisu. Ústní zkoušku složil, ale neporadil si s písemkou z polštiny a s testem z matematiky, protože byl právě po oční operaci. „Měl jsem obrovské potíže s psaním,“ řekl. Ale slíbil, že se nevzdá a pokusí se maturitu složit o rok později. Tak i učinil, ale ani teď neuspěl.

„Jsem šťastný i smutný,“ řekl senior po zprávě o výsledcích zkoušek a vysvětlil, že mu radost udělalo to, že jeho vnuk odmaturoval. Ale vlastní neúspěch ho naplnil smutkem. „Škoda, že se mi to nepovedlo. Říká se, že do třetice všeho dobrého a zlého, ale už si dám pokoj,“ dodal.

Pan Józef se podle televize narodil těsně před začátkem druhé světové války a jako dítě se stal vězněm v německém táboře. Vyučil se a pracoval jako zámečník, řidič autobusu a ve výrobě koberců. Před 16 lety ho kolegové přemluvili, aby vystudoval průmyslovku. O složení zkoušky dospělosti ale podle svých slov začal přemýšlet, když u maturity uspěl jeho kamarád, šedesátník.

Podle ústřední komise letos maturitní zkoušku složilo 80 procent studentů závěrečných ročníků všech středních škol. Třináct procent maturantů, kteří neuspěli v jednom předmětu, se v srpnu může pokusit o reparát. Ti, kdo neuspěli ve více předmětech, smějí jít ke zkouškám až zase za rok. Maturanti měli povinné tři písemné zkoušky: z polštiny, matematiky a cizího jazyka, jakož i dvě ústní zkoušky: z polštiny a cizího jazyka. Povinně také museli skládat písemnou zkoušku z volitelného předmětu. Těch mohlo být až šest.