Článek
„Nejdřív jsem zkoušel klapkový pozoun, ale teď už používám pochodový baryton. Ten je u nás docela atypický, je to nástroj využívaný třeba ve středoškolské americké muzice,“ vysvětluje 45letý muzikant. „Já mu říkám destruktor, protože kolem sebe všechno zničí,“ dodává se smíchem.
Na Dukle začal vyhrávat po památných barážích o extraligu s Českými Budějovicemi. V sezoně 2003/04 slavila Jihlava, která si ale v další sezoně zase vyměnila s Motorem místo.
„V první baráži troubili v jihlavském kotli kluci z Vimperka, následující rok už ale hráli pro Budějovice, protože to dělali za peníze. Tehdy jsem si řekl, že bych to mohl zkusit, protože jsem chodil na zušku do orchestru. Jen jsem musel najít ten správný nástroj,“ vrací se Baloo k tomu, jak to celé vzniklo.
Letošní sezonu, symbolizovanou návratem Dukly z pelhřimovského azylu do nové arény, si náramně užíval, i když nestíhal všechny zápasy, protože provozuje bar doma v jihočeských Dačicích.
„Už jsme konečně ve svém, Horácká aréna je nádherná, hned po prvních zápasech jsem si tam přišel jako doma, jako by tam stála už deset let,“ svěřuje se Kučera. „Starý stadion jsem měl taky rád, měl svoje kouzlo, chodil jsem tam dlouhé roky, ale všechno má svoji životnost,“ netrpí přehnanou nostalgií.
Oceňuje i to, jak vysoké návštěvy chodí ve druhé nejvyšší hokejové soutěži i na méně atraktivní domácí zápasy Dukly. V novém sportovním stánku zůstala možnost vytvořit demontováním sedaček sektor na stání. V play off i baráži tam byla hlava na hlavě, ale to muzikantovi vůbec nevadí. „Na starém zimáku to bylo taky tak. To k fandění prostě patří, nic nenormálního,“ míní.
Dříve býval Baloo v hledišti více iniciativní, ale jelikož kvůli práci nestihl v letošní sezoně tolik zápasů, nechává udávat ráz fandění hlavním kotelníkům. „Nebylo by dobré, kdybych já začínal a ostatní fanoušci se přidávali. Kluci z kotle jsou tam celý rok, tak se je snažím doprovodit a zvýraznit fandění, aby se chytil celý stadion,“ říká o svém přístupu muzikant.
S pochodovým barytonem projel Stanislav Kučera už kus světa, hraje i na reprezentačních tenisových soutěžích. Na nástroji už je opotřebení znát.
Pokaždé, když je v hale, nejde přeslechnout, takže byl s druhým kolegou poznat podle zvuku i při baráži na stadionu v Litvínově, kde Dukla vyhrála alespoň v hledišti.
Sobotní pátý zápas baráže v Litvínově, kde domácí uhájili extraligovou příslušnost, bohužel musel kvůli práci vynechat. Současný formát baráže považuje za neprůchodný. „Není myslitelné, aby se přes tento typ baráže dostal tým z první ligy do extraligy,“ má jasno.
Naopak si Baloo nenechal ujít páteční přípravný duel české reprezentace proti Rakousku, který hostila Jihlava. Už dlouhé roky totiž patří i do neoficiálního fanklubu národního týmu.
„Bude tam jihlavský bubeník, tak se taky přidám. Bez bubnu by to nemělo smysl,“ plánoval v předstihu. „I pro nás to je příprava na mistrovství světa ve Švýcarsku, kam se chystáme na první čtyři zápasy českého týmu.“
Zážitky ze světa
Kolik šampionátů už viděl Stanislav Kučera naživo, z hlavy nespočítá. Zatroubil si třeba v Paříži, Kodani, Tampere i v Praze. Na řadě dalších světových akcích se ale musel obejít bez svého nástroje.