Plzeňský fenomén: plechovky se teď hází do kontejnerů na sklo

„Podle vizuálního odhadu z našeho střepiště je podíl plechovek na odpadu ze zelených kontejnerů zhruba pětiprocentní,“ řekl Novinkám Pavel Bosák (Piráti), náměstek plzeňského primátora, do jehož gesce spadá i nakládání s odpady.

„Více se dozvíme na konci čtvrtletí, kdy zpracovatel bude mít údaje o množství suroviny, kterou poslal k dalšímu využití,“ uvedl Bosák a doplnil: „Budeme muset udělat ještě jednu vlnu osvěty, další kampaň. Myslím, že lidé si na podobné věci zvykají hodně pomalu. I já se přistihnu, že tam plechovky nedávám, člověk je navyklý házet je do koše.“

Do plzeňských zelených kontejnerů – ať už jsou označené příslušnými samolepkami, nebo ne – je možné vhazovat drobné a pokud možno sešlapané či stlačené prázdné kovové obaly, například nápojové plechovky, konzervy od jídla nebo od krmení pro zvířata, kovová víčka.

„Větší odpady – například hrnce, pánvičky, věšáky na prádlo – do nádob nepatří. Lze je však zdarma odevzdat ve sběrných dvorech,“ připomněla Dagmar Kaiferová Svobodová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí.

Na území města je aktuálně k dispozici 843 zelených kontejnerů, většinu z nich tvoří velké nádoby o objemu 1100 litrů, malých s kapacitou 240 litrů je jen 142 a část z nich bude postupně nahrazena většími.

Kontejnery původně určené jen na sklo se podle Bosáka hodí k sběru také kovového odpadu nejlépe. „V těchto nádobách je volná kapacita a nebývají přeplněné. Navíc ceny kovů a skla jsou podobné a je tedy ekonomicky smysluplnější odkládat je do stejných nádob než například do plastu, kde cena za zpracování každým rokem výrazně roste,“ vysvětlil Bosák.

Plusem je také nízká hmotnost plechovek. „Dá se jimi doložit vozidlo na odvoz ke zpracovateli, aniž by vznikaly další vícenáklady na dopravu,“ poznamenal Bosák s tím, že zpracovatelé skla již umí z takzvaného multikomoditního sběru „vyzobat“ všechny kovy. „Na tyto případy jsou technicky připraveni, už řadu let takto separují třeba různá víčka,“ uvedl Bosák.

Takzvaný multikomoditní sběr má zlepšit celý městský systém odpadového hospodářství. „Chceme, aby třídění bylo pro Plzeňany co nejpohodlnější a zároveň efektivní,“ konstatoval primátor Roman Zarzycký (ANO). „Věříme, že tento krok povede k dalšímu zvýšení množství vytříděného odpadu a také ke zlepšení životního prostředí v našem městě,“ dodal.

Stávající systém sběru kovů do vyčleněných speciálních „zvonů“ – po Plzni jsou jich necelé čtyři desítky – zůstane zachovaný minimálně do letošního podzimu.

Městská společnost Čistá Plzeň v současnosti provozuje Centrum pro nakládání s odpady v areálu kompostárny – její součástí je také střepiště, odkud se sklo předává přímo zpracovatelům.