Článek
„Začala nám sezóna mláďat veverek, každoročně se staráme o desítky těchto malých tvorečků. Péče o ně je časově náročná a vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Kromě toho je také potřeba věnovat dostatek času jejich přípravě na návrat do volné přírody. Obdobné, a v péči možná ještě náročnější, je to se zajíčky, těch jsme za první čtvrtletí přijali už tři desítky,“ uvedl vedoucí bartošovické záchranné stanice Petr Orel.
Podotkl, že znovu všichni ze stanice prosí, ať lidé zajíčky a veverky zbytečně ve volné přírodě nesbírají.
„Jak jsme již mnohokrát opakovali, v případě nálezu mláděte jakéhokoliv druhu je určitě žádoucí a potřebné konzultovat jeho případné odebrání po telefonu. V mnoha případech je totiž odebrání mláďat kontraproduktivní a v neprospěch daného mláděte,“ varoval znovu vedoucí stanice.
Například zajíčky mohou lidé často najít ležet v trávě zcela samotné. „Pokud leží v klidu, nehýbe se a jakoby dělá, že tam není, tak se chová zcela přirozeně a jeho odebrání mu může spíše uškodit. Proto je důležité se před jeho odebráním vždy poradit,“ upozornil Orel.

V bartošovické záchranné stanici pečují o desítky veverčích mláďat.
Zachránění zajíci dostanou ušní známku
Prvního zajíčka, kterého letos v bartošovické záchranné stanici přijali v polovině února, však lidé přivezli zcela opodstatněně. Zaječí mládě totiž bylo přímo ohroženo a nalezeno na nevhodném místě, a to na chodníku.
Všichni zachránění zajíčci se pak vrátí zpátky do volné přírody. „Vypouštíme je v honitbách, kde se tento druh zvěře neloví, nebo ve velmi omezeném počtu. Všichni zajíčci jsou označeni ušní známkou,“ uvedl dále vedoucí záchranné stanice s tím, že zajíc polní je srdnaté zvíře, které si zaslouží mimořádnou pozornost.
„Toto zvíře bezesporu trpí zemědělskou průmyslovou velkovýrobou. Monokultury na obrovských plochách už zdaleka nejsou vhodným biotopem pro tento druh, ten se tak stahuje do míst, kde je pestřejší nabídka potravy a ze zemědělské krajiny mizí,“ řekl Orel.

Zajíček, zachráněný letos v únoru, byl nalezen na chodníku.
Ne vždy se však pracovníkům bartošovické stanice podaří mládě zachránit. Problematická záchrana je nejen u zajíčků, ale i u veverek. Mláďata totiž bývají po traumatických zážitcích, po setkání s kočkami či strakami obecnými. „Mívají vážná vnitřní a vnější zranění a u těchto křehkých tělíček život rychle vyprchá,“ shrnul vedoucí stanice.


