Článek
Právu to řekl ve čtvrtek Pavel Suchan, astronom pražské Štefánikovy hvězdárny na Petříně. "Nevýhodou je, že Mars bude nízko nad jižním obzorem. Kdo ho bude chtít pozorovat, musí proto vyhledat kopec s dobrým výhledem k jihu. Mars bude v době největšího přiblížení k Zemi nejjasnějším světlem na nočním nebi. V tu chvíli totiž nebude vycházet Měsíc ani Venuše," uvedl Suchan.
Uvedl, že podle některých údajů 27. srpna bude Mars k zemi nejblíže zřejmě vůbec za posledních 50 tisíc let. Naposled bylo možné Mars nad jižním obzorem vidět v červnu 2001. Za dva roky ho uvidíme opět, ale to bude jeho vzdálenost od Země o čtvrtinu delší než letos, uvedl Suchan. Kvůli své červené barvě, připomínající oheň a krev, dostal Mars pojmenování podle římského boha války.
Mars je ze všech planet nejpodobnější zemi
Od roku 1877, kdy na něm astronomové objevili něco působící jako zavlažovací kanály, bývá spojován s mimozemšťany - "marťany". Sondy Viking 1 a 2, na něm však žádnou formu života nepotvrdily. "Stále je však nejpodobnější Zemi," řekl Suchan. Podle ČTK je na jeho povrchu kamenitá poušť pokrytá načervenalým pískem a prachem s vysokým obsahem železa a obrovské sopky. Největší je vysoká 24 kilometrů a 550 kilometrů široká.
Mars charakterizuje systém kaňonů a vyschlá řečiště. Občas se na něm vyskytují obrovské celoplanetární bouře, kdy se vše zahalí do zvířeného prachu. Rychlost větru dosahuje 450 kilometrů za hodinu. Mars obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 227,9 miliónu kilometrů. Má jen desetinu hmotnosti Země. Kolem své osy se otáčí jen o trochu déle než Země. Na jeho povrchu je teplota od 140 stupňů mrazu po 20 stupňů tepla.