Článek
Na začátku dubna už to vypadalo nadějně a šťastná Judy se stěhovala do nového domova. Jenže to nevyšlo. „Judy se k nám po krátké době vrátila z adopce. Je to milá, kontaktní holka. Je silně orientovaná na svého člověka – a právě to je věc, na které je s ní potřeba pracovat,“ popisoval zvířecí záchranář Vladimír Kössl.
Upozornil, že Judy nezvládá samotu dobře a je potřeba ji na ni postupně a trpělivě navykat. V posledním domově Judy, která zůstala doma sama, vyváděla a pustila se i do vybavení bytu. Technik, jak odstraňovat takzvanou separační úzkost, nebo někdo tomu říká rozmazlenost, je několik. „Ideálně s pomocí bezpečného prostoru, jako je klec. Chce to ale trpělivost,“ naznačil Kössl.
Judy je šikovná i na cvičáku.
Nebývá rozhodně zvykem, aby se psi do útulku ve Starých Hodějovicích vraceli, ale občas se to stane. Samozřejmě, že pro Judy to je teď o to složitější.
Je patrné, že Judyin pán, který zemřel, na ni měl spoustu času. „Judy má tendenci si svého člověka bránit, což se může projevit i směrem k ostatním lidem. Neznamená to, že je takzvaně problémová. Znamená to, že potřebuje člověka, který jí dá jasné vedení, klid a čas,“ vysvětluje záchranář.
Judy je krasavice.
Judy by si měl vzít zkušenější pejskař, který ví, jak nastavit pravidla. Důležité je, aby s ní dokázal pracovat, ocenil její oddanost a dal jí správné hranice.
„Judy nám ale čím dál jasněji ukazuje jediné: nejvíc ze všeho potřebuje svého vlastního člověka. Je velmi orientovaná na lidi. Rychle si vytváří silné pouto s každým, kdo jí věnuje pozornost, a pak těžko chápe, proč s ním nemůže zůstat. Čím víc se jí snažíme dát, tím víc je vidět, že jí prostředí útulku vlastně nesvědčí,“ vědí dobře v útulku ve Starých Hodějovicích.
