Článek
Podle entomologa a odborníka na hubení hmyzu Jonathana Simkinse, jenž hnízdo zlikvidoval, žil uvnitř stavby asi milión dělnic. Běžné vosí hnízdo jich má jen kolem tisíce, ta větší kolem pěti tisíc. V tomto případě se však o rozmnožování společně dělilo až tisíc královen.
„Nikdy jsem neviděl hnízdo této velikosti, za celý svůj život. Je to prehistorické hnízdo z dob dinosaurů,“ řekl Simkins, který likviduje vosí a sršní hnízda už přes dvacet let.
Při aplikaci jedu do hnízda, který za dva dny zajistil totální zánik kolonie, na něj zuřivě útočily tisíce dělnic. Jeho speciální ochranný oděv však zajistil, že dostal jediné žihadlo.
„Abych byl upřímný, v jednu chvíli byl útok tak děsivý, že jsem se bál. Párkrát jsem musel poodstoupit a nadechnout se. Srdce mi bušilo jako o závod. Stovky jich byly jen na mé hlavě,“ přiznal Simkins britskému listu Daily Mail.
V Česku by podobná kolonie vzniknout nemohla díky střídání ročních období. Vosí kolonie dorostou jen do rozměrů kolem tisíce dělnic. Na podzim vychovají mnoho samic a samců, kteří se páří. Samičky se zavrtají a přečkají zimu. Všichni ostatní – dělnice a stará samice – však mráz nepřežijí a zahynou. Na jaře si mladá samice (matka) postaví z papíru pár buněk a vychová první dělnice. Ty pak hnízdo rozšiřují a pomáhají samici vychovávat další dělnice.