Hlavní obsah

Co se děje se zesnulým po obřadu? Podívejte se do zázemí strašnického krematoria

– Praha
Novinky, Kristýna Léblová

V pražském krematoriu Strašnice se za rok zpopelní na pět tisíc nebožtíků. Díky kameře Novinek můžete nahlédnout do zázemí.

Co se děje se zesnulým po obřadu? Podívejte se do zázemí strašnického krematoriaVideo: Novinky

 
Článek

Zpopelňování trvá zhruba 70 minut, záleží ovšem také na velikosti zemřelého. Proces zpopelňování je plně řízen počítačem a zaručuje dokonalé zpopelnění zemřelého.

„Po obřadu zajede rakev za kovové dveře, kde stojí vlastně už na výtahu, který rakev sveze do žároviště, což je prostor, kde jsou dvě kremační zařízení. Samotná kremace začíná, když je v horní části zařízení mezi 750-800 stupni Celsia a dole v dopalovací komoře 850 stupňů,“ vysvětlil Novinkám ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy Julius Mlčoch.

Foto: Novinky

Spalovací zařízení se rozžhaví na 800 stupňů.

Obsluha pecí zkontroluje, že došlo k dokonalému zpopelnění, pak vypne hořáky, vyjme z hlavní komory ostatky a vychladí je. V nádobě, která je součástí zařízení, tzv. kremulátoru, se provede úprava zpopelněných ostatků.

„Kremulátor je v podstatě takový kulový mlýn, kde se pomocí koulí při otáčivém pohybu najemno rozdrtí kosterní ostatky, které jsme vyjmuli z kremačního zařízení, a ty se přes děrované víko přesypou do urny, která stojí pod tím,“ popsal Mlčoch.

Foto: Novinky

V tzv. kremulátoru dochází k poslední úpravě zpopelněných ostatků.

Krematorium bylo budováno v letech 1929 až 1932. Zpopelňování bylo zahájeno 4. dubna 1932. K poslednímu dni loňského roku bylo zpopelněno 780 tisíc těl.

V rámci služeb krematoria mají pozůstalí možnost být při zpopelnění přítomni za poplatek.

Do zázemí krematoria se mohli v sobotu podívat návštěvníci festivalu Open House Praha, který se každoročně snaží zpřístupnit veřejnosti co nejvíce zajímavých prostor.

Dvoudenní festival Open House ukáže celkem osm desítek budov od těch starých stovky let po ty, jež byly dokončeny nedávno. K nim patří třeba budovy nádraží, vysokých škol, bank či akademických pracovišť. Otevřené budou i některé vládní budovy, třeba Lichtenštejnský palác, nebo rezidence pražského primátora.

Praha představí několik budov ve svém majetku, pro něž už dlouho hledá využití. Lidé mohou navštívit třeba Desfourský palác na Florenci.

Reklama

Výběr článků

Načítám