Článek
V Číně se začíná pomalu rozmáhat nový obor podnikání, a sice pronájem mladých lidí seniorům. Tito mladí dospělí, nejčastěji dvacátníci či třicátníci, mají starým lidem nahradit jejich děti v podobném věku. Ty se totiž musejí věnovat vlastním rodinám a kariérám, a to často ve vzdálených městech, takže osobní kontakt se svými rodiči mají jen minimální.
Tito mladí lidé v drtivé většině případů nemají žádné zdravotnické vzdělání, a tak klientům nemohou poskytnout žádnou formu lékařské péče. Jde tedy vlastně jen o to, dělat seniorům společnost, popovídat si s nimi, případně pomoci s některými úkony jako nastavení mobilního telefonu, pomoc při nákupech či doprovod k lékaři. Ceny se podle zjištění deníku The Washington Post pohybují v přepočtu v rozmezí zhruba od 600 do 1800 korun za tři hodiny.
Takzvané „děti z půjčovny“ jsou organizovány v několika agenturách, jako jsou například Happy Home či Time Bank, ale The Washington Post připouští, že není zcela jasné, jak moc rozšířené tyto služby ve skutečnosti jsou. Nicméně cituje ekonoma Li Ping-čchina z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, podle nějž tento vývoj odráží „skutečné potřeby ve společnosti“.
Z jiného úhlu pohledu to ostatně potvrzuje i osmadvacetiletý Sun Šu-jang, jenž coby „outsourcované dítě“ působí u agentury Happy Home. Podle jeho zkušeností většina klientů žije osaměle a bojuje se strachem z izolace a ze smrti. „Ale když si popovídají s mladými lidmi, jako jsme my, mohou se cítit lépe a vitálněji,“ je přesvědčen.
Jistou představu o poptávce a potenciálu tohoto podnikání pak dává zakladatel agentury Time Bank Liou Čcheng, když uvedl, že aktuálně jeho firma vyřizuje zhruba stovku objednávek měsíčně. V nedaleké budoucnosti by však toto číslo rád zvýšil na 650.
To by se jistě líbilo i čtyřiadvacetiletému „dítěti“ Ťiangovi I-čemu, jenž si postěžoval, že zatím se v tomto oboru moc vydělat nedá. „Kdybych měl pouze tuto práci, tak bych v půlce měsíce už neměl co jíst,“ řekl s tím, že si v agentuře zatím jen přivydělává o víkendech a svátcích.
Potenciální nebezpečí
Odborníci se vesměs shodují, že půjčování „dětí“ vlastně ničemu a nikomu neškodí a nese s sebou i zřejmé benefity, nicméně najdou se samozřejmě i kritické hlasy. Lidé například upozorňují, že by mladí lidé pracující s těmi starými měli mít alespoň základní zdravotnické znalosti a dovednosti. To však není jejich primárním posláním.
Značné nebezpečí však představuje skutečnost, že tyto „náhradní děti“ mohou od klientů vcelku snadno získat přístup k penězům, bankovním účtům, cennostem či důležitým dokumentům, které mohou zneužít.