Hlavní obsah

Čínská a filipínská pobřežní stráž se do sebe pustily pádly a tyčemi. Střet zaznamenaly kamery

Second Thomas Shoal

Pádly a tyčemi se do sebe pustili příslušníci čínské a filipínské pobřežní stráže na člunech ve sporné části Jihočínského moře. Úsměvný incident se odehrál předminulý týden u podmořského atolu Second Thomas Shoal, který si nárokují nejen Čína a Filipíny, ale i další země regionu.

Čínská a filipínská pobřežní stráž se do sebe tvrdě pustilyVideo: Reuters

Článek

Záznam nevšední bitky, jejíhož vyprovokování se obě strany obviňují navzájem, zprostředkovala médiím tisková agentura Reuters. Filipínská armáda tvrdí, že její hlídku začala „obtěžovat“ čínská pobřežní stráž, přičemž jednoho z jejích námořníků prý zranila úderem dřevěnou tyčí do hlavy.

Čínská pobřežní stráž tuto verzi odmítla s tvrzením, že dva filipínské čluny ignorovaly varování a zaútočily jako první tím, že narazily do jedné z čínských hlídkových lodí, popsal konflikt server televize Al-Džazíra.

Střet se odehrál v místě, kde má filipínská armáda svůj předsunutý bod v podobě rezavějící výsadkové lodi BRP Sierra Madre, úmyslně najeté na mělčinu v roce 1999. Původně šlo o americké válečné plavidlo z druhé světové a vietnamské války.

Filipínci jej dnes používají jako stálou stanici námořní pěchoty, která má střežit a potvrzovat nároky Manily na tuto spornou oblast, kterou Filipíny považují za svou výlučnou ekonomickou zónu.

Diplomatická dohra

Pondělní střet měl později diplomatickou dohru, když si Peking a Manila předvolaly velvyslance protistrany, aby jim vyjádřily „důrazný protest“. Na incident zareagovalo také americké ministerstvo zahraničí s tím, že odsoudilo „nebezpečné a agresivní kroky“ čínské strany.

Atol Second Thomas Shoal je součástí Spratlyho ostrovů, které mají díky své poloze a předpokládanému bohatému nalezišti ropy i zemního plynu strategický význam. Nárok na oblast si činí kromě Číny a Filipín také Tchaj-wan, Vietnam, Brunej a Malajsie.

Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře, a to navzdory závěrům mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu z roku 2016, podle nějž nemají tyto nároky žádný právní základ. Čína však oznámila, že se rozhodnutím nebude řídit, a v roce 2023 vydala mapu, v níž vymezila svůj nárok na prakticky celou oblast.

Související témata:
Pádla a vesla

Výběr článků

Načítám