Článek
The Shanghai Pentagonal Mart stavějí asi 40 minut jízdou autem od Šanghaje. Projekt přijde v přepočtu na 4,5 miliardy korun. Nákupní centrum na více než 28 hektarech otevřou začátkem příštího roku, pět let po zahájení stavebních prací zbývá dokončit pouze střechu.
Majiteli údajně nedělá problém prostory pronajmout. „Už jsme podepsali tisíce nájemních smluv, také s mnoha západními firmami,“ uvedl pro britský deník The Daily Telegraph mluvčí firmy Shanghai Megamall s tím, že jedním z klientů je také OSN. To v místě plánuje zřídit své zásobovací a logistické centrum.
| Pentagon |
|---|
| Je sídlem ministerstva obrany Spojených států amerických a často je takto označován i tento resort. Budova, resp. komplex budov na pětiúhelníkovém půdorysu, stojí v Arlingtonu ve státě Virginie při řece Potomac. Je to největší kancelářská stavba na světě. Přes 116 tisíc metrů čtverečních pojme na 26 000 zaměstnanců. S Washingtonem ji spojuje skoro 50 kilometrů dálnic, metro a autobusy. Pěšky se k ní dostat nedá. |
| Stavba má sedm pater, dvě v podzemí a pět nadzemních. Jednotlivé části pětihúhelníku tvoří pět soustředných řad, které v každém nadzemním poschodí spojují chodby, jež jsou dohromady dlouhé téměř 30 kilometrů. Přesto trvá nanejvýš sedm minut dostat se z libovolného místa na jakékoliv jiné. |
| Vprostřed komplexu se nachází pětiúhelníkové náměstí o výměře 20 000 metrů čtverečních. Vně stavby je 16 parkovišt pro téměř 9000 aut. |
| V komplexu je přes 4000 hodin, 691 fontán, 284 odpočíváren, jídelna, dvě kavárny a sedm snack barů. Podle serveru Globalsecurity se v Pentagonu denně uskuteční přes 200 000 telefonátů, které zprostředkovává na 160 000 kilometrů telefonních kabelů. Místní poštou projde denně na 1 200 000 zásilek a ve zdejších knihovnách je 300 000 publikací a 1700 periodik v různých jazycích. |
| V budovách chybí mramor. Itálie, tehdy hlavní dodavatel tohoto kamene, byla v době výstavby Pentagonu s USA ve válce. |
| Stavba byla dokončena za rekordních 16 měsíců v roce 1943. Výstavbu urychlilo napadení amerického přístavu Pearl Harbor Japonci a vstupem USA do války. |