Černá věž pod pánským přirozením. Naháči na mostě v Budějovicích vyvolávají rozruch

Sochy se objevily jako součást 18. ročníku festivalu Umění ve městě. Nejdiskutovanější a nejčastější sdílenou fotografií s nimi je ta s dominantní Černou věží, kterou má jedna z postav v určitém úhlu mezi nohama.

Někteří diskutující ve facebookové skupině Jsem z Budějc nazývají dílo ,,úchylárnou a hnusem“, které ohrožuje dobré mravy. Někde museli diskuse dokonce vypnout. Řada lidí pak považuje toto moderní umění za zajímavé a povedené. Další jsou zvědaví. „Jdu si přečíst, co dílo vlastně vyjadřuje. Rozhodně mě to ani nijak nepobuřuje. Nahé sochy nejsou ničím výjimečné. Umění ve městě zkrátka k tomuto období už patří,“ vyprávěla ve středu na mostě cestou do práce Lucie Dolejší.

Každopádně umělci Zdeňkovi Maninovi se povedlo diskusi vyvolat a jeho dílo bezesporu budí pozornost. Jak řekl Novinkám, nebylo to prvoplánovým cílem. Chtěl hlavně zachytit volnost pohybu a pocity.

„Jestliže dílo vyvolává emoce, je to samozřejmě dobře,“ uvedl Manina. Řetěz podle něj znázorňuje postavy, jak letí. Není pro ně nahoře ani dole a nevědí, jak let skončí. ,,Vnímají každý okamžik. Ze svých těl vytváří takový tvar, aby mohli pohyb lépe korigovat. Tuší, že v sestavě mají větší sílu a víc šancí. Pokud jsou spojeni, jsou všechny možnosti možné. Nevzdali to. I to je svoboda. Bez jednoho dílu se řetěz roztrhne a začíná se znovu. Nebo je možné, že letí vzhůru a mohou kdykoliv let ukončit. Mají vše pod kontrolou,“ popsal umělec.

O fotce s Černou věží mezi nohama jednoho z letců nevěděl. „Nebyl jsem u instalace a rozhodně to tedy nebyl záměr,“ podotkl Manina.

Zdeněk Manina je známý český sochař, malíř, keramik, kreslíř a výtvarný pedagog, který žije v současné době na Kladně a má za sebou spoustu zkušeností i s venkovními výstavami. „V minulosti lidé mé sochy i oblíkali do trenek, triček nebo jim dávali brýle. Je to součást těchto výstav a dokazuje to, že o tom třeba přemýšlí,“ zmínil výtvarník.

Osmnáctý ročník Umění ve městě představuje celou řada děl, a to nejen v Českých Budějovicích, ale také třeba ve Veselí nad Lužnicí nebo v Hluboké nad Vltavou.