Hlavní obsah

Archeologové vykopali "upíra" z masového hrobu v Benátkách

Novinky, Jakub Kynčl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BENÁTKY

V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století sužovaly Benátky morové rány, které si vyžádaly desítky tisíc obětí, což byla někdy až třetina tamějších obyvatel. Archeologové nyní vykopali z jednoho z masových hrobů kostru ženy, která byla tehdejšími obyvateli považována za upíra.

Foto: Barbora Vaníčková, Novinky

V Benátkách v historii mnohokrát udeřily morové rány.

Článek

Kostra exhumovaná z hrobu v Benátkách byla archeology označena za prvního vykopaného upíra v historii. S tím ovšem nesouhlasí Peer Moore-Jansen z Wichita State University v Kansasu, který prý již nalezl podobné kostlivce v Polsku. Souhlasí sice s tím, že Borriniho nález je vzrušující, tvrzení, že jde o prvního nalezeného upíra však považuje za trochu absurdní.

Borrini tvrdí, že jeho studie přináší informace o nejranějším hrobu, který dokazuje exorcismus vedený proti upírům. Matteo Borrini z univerzity ve Florencii našel během odkrývání masových hrobů z morových období. kostru ženy s malou cihlou v ústech.

Hromadný hrob z dob středověku se nacházel na ostrůvku Lazzaretto Nuovo v Benátkách. V době, kdy žena zemřela, lidé věřili, že mor šíří právě také upíři. Lidé věřili, že se epidemie šíří i tak, že upíři po své smrti sežvýkají svůj rubáš a pak šíří mor dál. Právě proto dávali hrobníci podezřelým osobám do úst cihly, informoval Borrini.

Hrob pocházel z roku 1576

Borrini prezentoval svá zjištění na konferenci soudnických věd v Denveru. Podle něj byl podobným podrobným způsobem zkoumán domnělý upír poprvé. Masový hrob, ze kterého Borrini kostlivce vykopal, vznikl v roce 1576.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám