Článek
Adresátem psaní z roku 1809 byl francouzský generál August de Marmont, který se v té době nacházel se svými vojsky v Dalmácii zcela izolovaný od ostatních francouzských sil a jejich spojenců.
Obsah dopisu se týkal pohybu vlastních i nepřátelských jednotek v situaci, kdy Francie válčila proti Rakousku. Napoleon generála informoval o pozicích a síle obou stran konfliktu. Současně vyzýval de Marmonta, aby se připravil na pochod a nenechal se zastrašit „několika vojáky nebo nějakou lůzou“.
„Připočtěte dalmatský sbor, aniž bychom brali v úvahu zálohy organizované všude v týlu, a uvidíte, že Rakousko bude okamžitě napadeno ze všech stran. (Rakousko) se řítí do záhuby. Netrpělivě od vás očekávám zprávy,“ citoval z Napoleonova dopisu deník The New York Post.
GPT-6 Astra just cracked a 217-year-old Napoleon-era cipher
— 0xAI42.exe (@0xAI42exe) October 1, 2026
Carter Church used GPT-6 Astra to decipher a 217-year-old letter sent to one of Napoleon’s generals, with roughly six hours of model work.
The hardest part wasn’t the code itself. It was getting usable text from a… pic.twitter.com/XwkKRkXS7d
Marmontova armáda se nakonec dokázala probít z dnešního Chorvatska a pomoci Napoleonovi porazit Rakousko v bitvě u Wagramu. Marmont byl nato povýšen na maršála, získal tak hodnost udělovanou vyšším generálům.
Zatímco úvodní řádek Napoleonovy korespondence je v jeho rodné francouzštině, dalších 24 řádků je nesrozumitelnou směsicí symbolů, písmen a čísel. Pro historiky je rozluštění dopisu malou senzací. Text prozrazuje, jak francouzský císař uděloval rozkazy krátce před polními taženími a důležitými bitvami.
Historici dlouho považovali Napoleonovo psaní s přibližně 1300 znaky za nerozluštitelné. Klíč k jeho dešifrování se totiž ztratil.
Inženýr Carter Church ze společnosti SentinelOne, která se zabývá kybernetickou bezpečností, prozradil, že k prolomení kódu nasadil systém GPT-6 Astra od OpenAI.
„Zajímavé přitom není samotné prolamování kódů, ale fakt, že Astra dokončila celý proces za šest hodin,“ uvedl Church.
„Simulované žíhání“
Celý proces by bylo možné provést i „ručně“, bylo by to však podle deníku The Telegraph extrémně namáhavé a zdlouhavé. Kryptografům se předtím podařilo rozluštit pouhých 33 znaků.
Ale i toho Church využil a zbytek textu rozluštil s pomocí techniky známé jako „simulated annealing“ (simulované žíhání). Jde o proces ve stylu pokus-omyl, při kterém se zkouší různé slovní kombinace do doby, než výsledný text dával smysl.
Church přiznal, že historický dokument předtím ještě nikdy nedešifroval. Textem Napoleona se začal zabývat poté, co viděl, jak se s pomocí AI podařilo během deseti hodin dekódovat německou armádní zprávu z roku 1941.
