Článek
Jedná se o víceuživatelský systém, kde uživatel pracuje (nebo by určitě měl) pracovat jako uživatel s omezenými právy, ne jako superuživatel (root).
Podobný systém je teď uplatňován i ve Windows Vista. OpenSource aplikace nejsou tak náchylné na chyby a exploity jako jejich protějšky z Windows. Linux určitě není homogenní prostředí, je tu spousta distribucí, několik balíčkovacích systémů, několik internetových prohlížečů a e-mailových klientů.
Navíc na rozdíl od Windows nevychází bezpečnostní updaty k určitému plánovanému kalendárnímu datu, ale průběžně, tj. jak jsou hlášené chyby opraveny, tj. fakt, že útočník nemá moc času, aby hlášenou chybu zneužil, také snižuje možnost napadení systému. Povědomí o virech v Linuxu trochu škodí antivirové firmy, jež sice inzerují antivirový program, který běží na Linuxu, ale už není moc zřejmé, že tento program je určen např. pro odvirování e-mailů s viry, které jdou uživatelům s Windows. V Linuxu není spyware či adware, jednak díky otevřenému kódu aplikací, jež se používají, jednak díky instalaci balíčků z předem daných repositářů.
Software a jeho správa
Správa software tedy jeho instalace a odinstalace funguje v Linuxu jinak než ve Windows. Jednak již spousta aplikací, tj. internetový prohlížeč (Firefox), e-mailový klient (Thunderbird), kancelářský balíček (OpenOffice.org), grafický editor (Gimp), vypalovací software (K3b), multimediální přehrávač (Mplayer, Xine) atd., bývají často součástí instalované distribuce nebo se jako spousta dalších programů dají instalovat.
Co v Linuxu nefunguje je to, co znají uživatelé z Windows, tj. že si na internetu (často bez ověření zdroje) najdou instalační balíček, ten si stáhnou a nainstalují. Takový instalační balíček nebo balíčky (pro každou distribuci jiný) má snad jen webový prohlížeč Opera. Jinak se software většinou instaluje z "repositářů", což jsou předem připravená úložiště aplikací a potřebných knihoven, ze kterých se za pomoci daného správce software (opět dle distribuce Synaptic, YAST2, Mandriva Control Center, Pirut, ...) dá velmi jednoduše požadovaný software instalovat.
Tento systém instalace má jednu velkou výhodu, uživatel nemusí nic pracně hledat na internetu, prostě si to nainstaluje, navíc má téměř jisté, že v repositáři (je-li oficiální) není žádný software obsahující "spyware atd.". Toto má ale také svou velkou nevýhodu, když v repositáři není software, jež uživatel požaduje, i když např. pro jinou linuxovou distribuci je dostupný, bývá často jeho doinstalace velmi složitá či zcela nemožná. Pro ilustraci uvádím, že repositáře Debianu, z něhož např. vychází Ubuntu, obsahují více než 15 000 balíčků, tj. je velká pravděpodobnost, že uživatel aplikaci, kterou potřebuje najde.
Ve většině distribucí není defaultně podpora proprietárních multimediálních formátů typu mp3, mpeg, avi, wmv. Nicméně není složité si tuto podporu doinstalovat, klasika je Xine či Mplayer s Win32codeky, z příslušného repositáře. Také existují distribuce, které mají podporu multimédií již zabudovanou (Mint, Dreamlinux, Myah, Sabayon, ...) To samé platí o OpenGL (nutné pro hraní 3D her) pro grafické karty NVIDIA/ATI, jelikož se jedná o ne opensourcové ovladače, ve velké části je nutné toto dozprovoznit, na míře složitosti opět záleží dle distribuce, opět některé distribuce mají OpenGL zprovozněno defaultně (Sabayon, ...).
"Na cédečku s ovladači k tiskárně není ovladač pro Linux", ano ovladače k hardware fungují také trochu jinak než ve Windows, tj. velké množství "generických" ovladačů obsahuje již základní verze distribuce, tj. běžný hardware se nadetekuje a nastaví již při instalaci. Samozřejmě, když se jedná o nový hardware, měl by uživatel použít i novou či aktualizovanou verzi dané linuxové distribuce. V případě, že hardware jako takový skutečně v Linuxu není podporován, tak je jeho zprovoznění buď velmi složité, či nemožné. Nicméně hardware, tj. hlavně různých periferních zařízení které v Linuxu fungují je čím dál více. Klasickým příkaldem mohou být digitální fotoaparáty, ve většině případů stačí do počítače zastrčit USB kabel, systém si fotoaparát najde, připojí a zeptá se jestli chceme stáhnout fotky např. v aplikaci Fspot či gigikam. Opět žádná nutnost instalace ovladačů atd.
Nároky na hardware
Dle oficiálních informací je potřeba pro základní provoz Windows Vista minimálně procesor 800 MHz a 512 MB RAM. Tady moderní linuxové distribuce drží krok, nejčastěji používaná grafická prostředí KDE a GNOME jsou komplexními systémy obsahující spoustu více i méně použitelných aplikací, KDE obsahuje např. vlastní kancelářský balíček KOffice.
Toto se dá ale řešit buď změnou grafického prostředí, dá se použít XFCE, které je lehčí, ale stále má spoustu funkcí, či rovnou minimalistický Fluxbox, či IceVM. Jako vyspělý textový editor se dá použít místo OpenOffice.org Abiword, jenž je opět méně náročný, ale zároveň má takové funkce jako export dokumentů do formátu PDF.
Pokud u zvolené distribuce nestačí ani výběr méně náročných aplikací, je možné zvolit, jak již bylo uvedeno, speciální disribuci pro méně výkonné stroje (DSL, Deli). Pro 3D efekty, jenž mají ve Vistě název AERO, je třeba počítač silnější a především výkoná grafická karta. 3D grafické prostředí v Linuxu (XGL+Beryl) se dá zprovoznit v porovnání s nároky Windows na méně silném HW, laicky řečeno, pro 3D na Linuxu není třeba kupovat nový HW.
Kdy není Linux vhodný
Nasazení Linuxu není vhodné v případě specifických aplikací, jež v Linuxu ještě nejsou (Autocad, ...). Sice existují emulátory prostředí Windows, některé jsou zdarma (WINE) některé jsou placené (CrossoverOffice), nicméně ne vše jde zprovoznit v emulátorech a ne vždy bývá zprovoznění jednoduché. To samé se týká nasazení Linuxu pro hry. V Linuxu existuje několik dobrých a návykových her, jsou na něj portovány hry ID Software (Quake 4, Doom 3, ...), ale v porovnání s Windows je jich málo. Existují i emulátory právě pro spouštění her (Cedega), nicméně opět ne všechny hry jdou v emulátoru spustit.
Závěrem
Linux na HDD s Windows
Linux se dá také nainstalovat na HDD spolu s Windows či dalšími Linuxy/BSD. Každá distribuce má utilitku na rozdělování disku nebo je možné opět použít specifickou Live distribuci Gparted, která je na práci s HDD určena. O přepnutí do zvoleného systému se stará utilitka zvaná Boot manager, což je nejčastěji Grub.
Dohoda Microsoftu s Novellem
O rostoucím úspěchu Linuxu svědčí např. nedávná smlouva mezi Microsoftem a Novellem (firma stojící za SUSE), jež je zaměřena na oblast serverů a virtualizace, tj. hlavně na firemní klientelu, na základě které Microsoft prodává svým zákazníkům licence k SUSE Linuxu.
Virtualizace
Velmi zajímavým směrem, kterým se v současnosti Linux ubírá, je virtualizace, například XEN je vyspělým opensourcovým virtualizačním prostředím, kterému zatím bohužel chybí příslušná "klikátka" pro běžná nastavení, což ale nebude dlouho trvat.
Arogance některých diskutujících
Často jsou slyšet výtky arogantního chování uživatelů Linuxu v někerých konferencích. Ano, toto je bohužel pravda, jsou uživatelé a uživatelé Linuxu, tak jako všude, což nemusí nic vypovídat o jinak dobrém operačním systému. Prostě když se někde něco takového stane a správce diskuze dotyčného nevyhodí, doporučuji změnit diskuzní fórum. Prostě zeptat se někde jinde a někoho jiného.