Hlavní obsah

Nepálská vláda zakázala Facebook, Instagram i WhatsApp. Při protestech zemřelo 16 lidí

Aktualizováno

Zákaz více než dvou desítek sociálních sítí vstoupil v platnost minulý týden v Nepálu. V zemi i za jejími hranicemi vyvolal kritiku ze skupin pro lidská práva a svobodu tisku a nepálská vláda v čele s premiérem KP Sharmou Olim byla obviněna z omezování svobody projevu a poškozování společností. Při protestech podle policie zemřelo 16 lidí.

Zákaz sociálních sítí v Nepálu vyvolal vlnu protestůVideo: Reuters

Článek

Oliho vláda uvedla, že zakázala 26 sociálních sítí a aplikací pro zasílání zpráv, včetně X, Reddit, LinkedIn, Pinterest nebo Signal poté, co se nezaregistrovaly u vlády podle nových nepálských regulačních zákonů.

Pouze pět společností, kterých se legislativa týká, nařízení splnilo a nebyly nijak omezeny. Mezi nimi je i TikTok, uvádí britský deník The Guardian.

Foto: Navesh Chitrakar, Reuters

Zákaz sociálních sítí v Nepálu vyvolal vlnu protestů

Plošný zákaz způsobil v zemi o víkendu chaos. Zasáhl řadové podniky, ale i nepálský turistický průmysl, který je pro zemi ekonomicky klíčový a silně se v propagaci spoléhá právě na sociální média. Velký počet Nepálců má rodinné příslušníky žijící a pracující v zahraničí. Doposud se mohli spoléhat na komunikaci přes různé online sítě a aplikace.

„Demokracie hacknuta“

Nejméně deset mrtvých si v nepálské metropoli Káthmándú vyžádaly střety při protestu proti zablokování některých sociálních sítí, uvedla v pondělí policie.

V neděli se v hlavním městě Káthmándú shromáždilo několik desítek novinářů, aby protestovali proti zákazům. Na transparentech nesli slogany jako „žádné uzavírání sociálních sítí, žádné umlčování hlasů“, „svoboda projevu je naším právem“ nebo „demokracie hacknuta, autoritářství zpět“.

Mezinárodní nevládní organizace Výbor na ochranu novinářů ve svém prohlášení varovala, že zákaz vytváří „nebezpečný precedent pro svobodu tisku“. Premiér Oli kritikům odpověděl, že nebude tolerovat „podkopávání národa“.

„Nezávislost národa je větší než ztráta pracovních míst hrstky jednotlivců. Jak může být přijatelné vzdorovat zákonu, ignorovat ústavu a nerespektovat národní důstojnost, nezávislost a suverenitu?“ řekl Oli v nedělním projevu.

I když Nepál zůstává zemí s převážně neomezovanou svobodou projevu, kritici tvrdí, že Oliho vláda stále více překračuje pravomoci, a vyvolává tak obavy. Především novináři se bojí o své profesní licence, ale i hrozbu uvěznění.

Už v roce 2023 byl právě TikTok, který tentokrát registrací prošel, na devět měsíců zakázaný kvůli obavám z nenávistných projevů a kyberkriminality. Platformě pomohl právě souhlas s registrací u vlády.

Jak mohou státy zablokovat části internetu?

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.

„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.

Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytvářejí virtuální tunely napříč internetem.

Výběr článků

Načítám