Článek
Doporučení zapadá do připravovaných pravidel kybernetické bezpečnosti, která mají Bruselu dát větší pravomoci při omezování technologií od dodavatelů označených za vysoce rizikové.
Nejde přitom jen o mobilní sítě. Unie plánuje také stopku pro financování energetických projektů, jež využívají čínské technologie, pokud by mohly ohrozit stabilitu evropské elektrické soustavy.
Celý krok je součástí širší strategie, jejímž cílem je posílit odolnost evropské infrastruktury a snížit závislost na problematických dodavatelích. Některé členské státy už přitom k podobným omezením přistoupily a zařízení těchto firem postupně vyřazují z klíčových systémů.
Čína vyhrožuje odvetou
Na plánovaná opatření reagovala i Čína. Ta minulý týden varovala, že by v případě jejich zavedení mohla přijít s odvetou. Návrhy totiž vnímá jako diskriminační.
Podle mluvčí Evropské komise Siobhan McGarryové se změny dotknou zejména technologií pocházejících ze zemí, které EU považuje za rizikové – vedle Číny například také Ruska, Íránu nebo Severní Koreje.
Konkrétně jde třeba o střídače používané ve fotovoltaice, tedy zařízení převádějící stejnosměrný proud na střídavý. Právě tato technologie může podle Bruselu představovat bezpečnostní slabinu, včetně možnosti narušení kritické infrastruktury či dokonce vzdáleného vypnutí části energetické sítě.
Evropská komise už na začátku dubna zastavila podporu nových projektů, které s technologiemi označenými za rizikové počítají. Týká se to mimo jiné i zařízení od firem Huawei nebo Sungrow. U projektů, které jsou ve vyšší fázi rozpracovanosti, však počítá s přechodným obdobím.
Brusel zároveň upozorňuje na výrazné postavení čínských výrobců v tomto segmentu a naznačuje snahu více podpořit domácí evropské firmy či spolupráci s partnery z jiných regionů, například z Japonska, Jižní Koreje, Spojených států nebo Švýcarska.
Sedm let pod tlakem sankcí
Huawei přitom nečelí tlakům pouze v Evropě, od roku 2019 je čínská firma terčem amerických sankcí. Ty podniku výrazně zkomplikovaly přístup k technologiím a obchodním partnerům z USA. Zařazení na „černou listinu“ tehdy prakticky odstřihlo společnost od klíčových čipů i softwarových komponent.
Nejcitelnější dopad měly sankce na mobilní divizi. Telefony přišly o plnohodnotné služby Googlu a značka byla nucena hledat vlastní cestu. Výsledkem byl rozvoj vlastního ekosystému a operačního systému HarmonyOS, který dnes tvoří základ nejen smartphonů, ale i tabletů, hodinek či zařízení pro chytrou domácnost.
Zatímco kdysi byl Huawei vnímán jako jeden z největších výrobců telefonů na světě, dnes se profiluje mnohem šířeji – jako dodavatel infrastruktury, cloudových služeb a řešení pro digitalizaci průmyslu, těžby či energetiky.
Firma dlouhodobě odmítá obvinění, že představuje bezpečnostní riziko, a zdůrazňuje svou nezávislost. Od zavedení sankcí zároveň masivně investuje do výzkumu a vývoje.
