Jako první zavedla 5G loni Jižní Korea, řada zemí brojí proti Huawei

Technologie 5G počátkem letošního března podle serveru techcrunch.com využívalo 24 zemí světa. První zemí, která spustila komerční provoz 5G, se v dubnu 2019 stala Jižní Korea. První evropská komerční 5G síť byla spuštěna společností Swisscom o dva týdny později než v Koreji.

Podle výzkumné společnosti GSA se na vývoji, testování a zavádění 5G nyní podílí 224 operátorů v 88 zemích světa. Podle stejného zdroje by mohlo být k síti 5G připojeno do roku 2025 1,6 miliardy lidí.

K největším dodavatelům technologii patří americké společnosti Qualcomm a Intel, jihokorejské Samsung a LG, čínské Huawei a ZTE a v Evropě jsou to Ericsson a Nokia. Například pro českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN bude 5G komponenty dodávat výhradně Ericsson.

Společnost CETIN je dodavatelem prakticky všech mobilních operátorů a poskytuje lokality i pro část integrovaného záchranného systému. Má k dispozici největší mobilní síť v republice zahrnující 6445 vysílačů.

Huawei, který je v současnosti největším producentem a prodejcem chytrých telefonů na světě, má ale ve světě problémy. Například Spojené státy firmu delší dobu obviňují z krádeží technologií a špionáže pro vládu v Pekingu. Washington kvůli tomu loni v květnu společnost Huawei zařadil na černou listinu.

Washington se k vyloučení firmy Huawei z budování sítí 5G snaží přimět i své spojence. Britská vláda zakázala využívat technologie Huawei při výstavbě sítí 5G od příštího roku. Už použité komponenty čínského podniku musejí být do roku 2027 odstraněny. Také rumunská vláda navrhla podmínky pro výběr zhotovitele 5G, které Huawei de facto vyřazují.

Francouzské úřady v červenci sdělily operátorům plánujícím nákup zařízení Huawei pro 5G, že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. V podstatě to znamená vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028. Také Švédsko minulý měsíc zakázalo používat v mobilních sítích páté generace (5G) telekomunikační zařízení čínských společností Huawei a ZTE.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) považuje technologie firem Huawei i ZTE za bezpečnostní riziko. Deník N v polovině září uvedl, že Huawei nezískala v Česku od Národního bezpečnostního úřadu bezpečnostní prověrku na úroveň tajné (pro spolupráci s českými operátory při budování sítí 5G ale prověrku nepotřebuje).

Premiér Andrej Babiš (ANO) a americký ministr zahraničí Mike Pompeo v květnu podepsali deklaraci, jejímž cílem je vybudovat takové 5G sítě, které „chrání před neautorizovaným přístupem” a „zajistí občanům soukromí”. O bezpečnosti mobilních sítí 5G oba politici hovořili také při Pompeově srpnové návštěvě Česka. Podobnou deklaraci podepsaly s USA kromě ČR, Slovenska nebo Rumunska i Polsko, Slovinsko a tři pobaltské země.

Letos na podzim uspořádal Český telekomunikační úřad aukci o volné kmitočty, které budou sloužit právě pro šíření 5G signálu na našem území. Aukce měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu, což by mohlo vést k poklesu ceny mobilních dat. To se ale nakonec nestalo.

Celkově se o volné frekvence pro mobilní sítě 5G ucházelo sedm účastníků, v aukci jich ale nakonec bylo úspěšných pouze pět. Z celkem čtyř hlavních bloků v kategorii A, která zahrnuje žádané pásmo 700 MHz, získal hned dva Vodafone, po jednom pak společnosti T-Mobile a O2.

Právě toto pásmo bylo klíčové pro rozvoj mobilní sítě páté generace, zároveň by umožnilo vznik nového operátora v Česku. Nejvíce v aukci zaplatil T-Mobile (1,89 miliardy korun), následně pak Vodafone (1,568 miliardy korun) a O2 (1,342 miliardy korun).

Všichni tři zmiňovaní operátoři se úspěšně účastnili také aukce o pásmu 3400–3600 MHz, zde se ale podařilo získat volné bloky také společnostem CentroNet a Nordic Telecom. Naopak neúspěšnými účastníky aukce jsou společnosti Sev.en Innovations a PODA.

Bloky o velikosti 20 MHz v pásmu 3400-3600 MHz, o které se soutěžilo, jsou spojené se závazkem pronájmu kmitočtů pro podporu Průmyslu 4.0.