Hlavní obsah

Internet by měl být uznán jako základní lidské právo, prohlásil zakladatel webu

Zakladatel webu ve čtvrtek upozornil na rostoucí cenzuru internetu prováděnou vládami a zdůraznil, že přístup na internet by měl být považován za základní lidské právo. Nadace World Wide Web, založená Timem Bernersem-Leem, mimo jiné uvádí, že téměř 40 procent států sledovaných webovým indexem upírá občanům v určité míře právo na svobodný přístup na internet. Loni to bylo 32 procent. Česká republika z více než 80 hodnocených států opět skončila ve třetí desítce.

Foto: Profimedia.cz

Zakladatel nadace World Wide Web Tim Berners-Lee

Článek

Nadace ve svém prohlášení rovněž tvrdí, že zákony bránící rozsáhlé kontrole přístupu na internet má nyní špatné nebo vůbec žádné přes 84 procent zemí zahrnutých do web indexu, přičemž loni to bylo 63 procent. Kvůli důkladnému sledování a cenzuře má nejméně 1,8 miliardy uživatelů internetu malé či vůbec žádné soukromí a svobodu vyjadřování on-line.

"Je načase uznat internet jako základní lidské právo," zdůrazňuje se v prohlášení. "To znamená zaručit dosažitelný přístup pro všechny, zajistit doručování internetových paketů bez obchodní nebo politické diskriminace a chránit soukromí a svobodu uživatelů webu bez ohledu na to, kde žijí."

Ekonomický, sociální a politický prospěch

Země, které nejhůře umožňují lidem mít prospěch z internetu, jsou podle nadace Jemen, Barma a Etiopie. Naopak nejlépe jsou na tom Dánsko, Finsko, Norsko, Británie, Švédsko a USA. Česká republika je 28. a proti loňskému roku si o čtyři příčky pohoršila.

Hodnocení, do něhož bylo letos zahrnuto 86 států, bere v úvahu mimo jiné přístup k internetu a svobodu a otevřenost internetového prostředí. Ukazuje se, že pořadí web indexu - který měří ekonomický, sociální a politický prospěch, který z internetu mají jednotlivé země - je silně spjato s výší příjmů obyvatel. Bohaté země, jako jsou skandinávské státy, již třetí rok po sobě zaujímají nejvyšší příčky, zatímco nejchudší živoří na dně žebříčku.

Zvýšená pozornost začala být tomuto tématu věnována po odhaleních bývalého bezpečnostního experta americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena. Ten loni prostřednictvím médií zveřejnil velké množství utajovaných dat svědčících o rozsáhlém sledování telefonických hovorů a komunikace na internetu americkými tajnými službami.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám