Návrat do pravěku ve hře Far Cry Primal

Hned na úvod si velkou pochvalu za nový titul zaslouží lokalizační tým, protože překlad do češtiny se povedl na jedničku s hvězdičkou. V duchu zábavných hlášek, které se snaží navodit atmosféru pravěku, jsme pojali i všechny mezititulky v dnešním článku.

Ve Far Cry Primal se hráč ocitá v roli Takkara. Lovec a zároveň přeživší člen své skupiny – kmene Wenja – se nachází v nebezpečném světě Oros, a to 10 tisíc let před naším letopočtem. Takkar však není obyčejný lovec, ale jak se ukáže, je také krotitelem zvířat.

Takkar musí kmen Wenja sjednotit a zbavit se hrozby, kterou je nejsilnější kmen Udam. Těmto šíleným lidožroutům šéfuje Ull, jež je pravděpodobně pravěkým příbuzným Vaase/Pagan Mina z předešlých dílů. Ten se samozřejmě sem tam objeví, aby Takkarovi a jeho kmenu pohrozil. Do všeho se ještě přimíchá kmen Izila, kterému šéfuje polonahá Batari. Ta naopak až moc připomíná Citru ze třetího dílu.

Bohužel z ani jednoho nepřítele nedokázali vývojáři vykřesat větší pocit hrozby, jako tomu bylo v předešlých dílech. Je to právě příběh, kde Far Cry Primal nejvíce pokulhává, a kvůli tomu se během hraní dostaví pocit stereotypu.

Jakmile se hráč dostane přes začátek hry a získá první členy kmene Wenja, začnou mu rapidní rychlostí naskakovat ikonky na mapě světa Oros. Velká většina se však motá kolem dobývání táborů či záchrany členů kmene. Zde přichází na řadu pevný luk, pořádný kyj, oštěp, hrst kamenů pro odlákání a časem i dýky. Až to hra dovolí, přijdou vylepšené verze těchto zbraní.

Soubojový systém je v nejlepším doslova brutální. Jeho provedení je však slabší a  střílení šípů, chaotické švihání kyjem či jeho vrhání hráče po chvíli omrzí. Prvních několik hodů kyjem působí až komickým dojmem, ale ve zdejším světě je to efektivní způsob jak zneškodnit nepřítele.

Časem si lze osvojit nové schopnosti, jako je rychlé zabití protivníka skokem z výšky, možnost používat zbraně při přenášení těla či rovnou jízda na mamutovi nebo tygrech a medvědech.

Protože je Takkar krotitel zvířat, může si ochočit na sedmnáct mazlíčků, a to i některé vzácnější druhy. Vše začne, když Takkara omámí šaman Tensay a v následné psychedelické scéně si ochočí sovu. Ta je zprvu pouze očima krotitele a supluje tak dalekohled, časem z ní ale lze udělat stroj na zabíjení. S její pomocí je možné zkontrolovat terén, označit si protivníky a za broukání Jízdy valkýr začít bombardovat nepřátelský tábor.

Po sově přijde na řadu vlk. Ochočení zvířat, která se připojí k Takkarovi, aby s ním bojovala bok po boku, je ta nejrozporuplnější mechanika ve hře. Tedy hned po zmíněném bombardování. Stačí si připravit návnadu z masa, hodit ji před zvíře a vyčkat, než ho začne spokojeně žrát. Následně se hráč ke zvířeti přiblíží a zmáčkne na pár vteřin jedno tlačítko.

Je škoda, že zde vývojáři nevytvořili nějakou minihru, kde by bylo nutno zvíře například uhnat. Takto po odemknutí schopnosti ochočit daný druh stačí pouze dokola opakovat proces s návnadou. Mazlíčci nemají ani žádný vývoj, a tak od prvního okamžiku poslouchají na slovo. I přesto dokážou okořenit souboje či zpříjemnit lov zvěře. Nám se zdál nejlepší medvěd, který díky své výdrži dokázal zmasakrovat celý tábor, zatím co my jsme záškodnicky zabíjeli zdálky pomocí luku.

Nebyl by to Far Cry, kdyby zde nešlo lovit zvířata a vytvářet předměty. Po výtkách z minulých dílů však musíme uznat, že zde to má v rámci zasazení konečně smysl. Materiály, které hráč při svém putování po Orosu nachází, lze zužitkovat na vylepšování chatrčí, tvorbu základních předmětů či vylepšování těch stávajících.

Jak nové předměty, tak i schopnosti si hráč odemyká postupně pomocí dovedností. Jakmile si získá přízeň dalších důležitých postav, v rozdělených kategoriích si začne postupně vylepšovat své schopnosti. Body lze investovat například do lepší tvorby předmětů, bojových dovedností, schopnosti přežít či lovit.

Nový Far Cry se povedl ve svém zpracování. Studia Ubisoftu už několik let potvrzují, že umí tvořit působivá prostředí a Primal na tom není jinak. Oros je nádherný a dokáže vykouzlit jak hřejivou atmosféru, tak i mrazivou na severu. To ve spojení s funkčním přechodem mezi dnem a nocí patří k tomu lepšímu, co hra nabízí.

Far Cry Primal není špatná hra. Bohužel nenabízí příliš zábavnou náplň a podřezává si větev tuctovým soubojovým systémem, stereotypním obsahem a nevýraznými postavami v příběhu, které jsou zhotoveny podle šablony z předešlých dílů. Fanoušci pravěku či stejných mechanik však nešlápnou vedle, stejně jako v loňském Assassins Creed: Syndicate. S klidným srdcem si mohou připsat jeden či dva bodíky k hodnocení.

Zdá se nám, že za své peníze jsme nedostali tolik muziky, kolik jsme si představovali. Takový Far Cry 3: Blood Dragon na tom byl o poznání lépe. A vtipný překlad už to bohužel nezachrání. Titul naštěstí šlape bez sebemenších problémů a hraní není rušeno chybami.

Far Cry Primal vyšel na herní konzole Xbox One a PlayStation 4. Na osobní počítače vychází 1. března. Na všech platformách obsahuje lokalizaci formou textů a titulků.