Článek
Spear Resurrection
Čas od času se mezi návalem freewarových her, jenž nás neustále zahlcuje marnou snahou přiblížit se alespoň trochu komerčním titulům, objeví titul, který by sem skoro nepatřil. Mluvím o starých hrách, nebo o využití jejich enginu k tvorbě titulů často svou kvalitou převyšující originál.
Určitě už jste někdy slyšeli o pradědečkovi všech 3D akčních her - Wolfensteinu 3D a jeho pokračování Spear of Destiny. Zejména první zmiňovaný titul vůbec vytýčil tento žánr, a i když se od té doby mnohé změnilo, v každé nové 3D akci můžeme číst jeho nezaměnitelný rukopis.
Spear Resurrection pak není novou hrou v pravém slova smyslu, jenom využívá enginu Wolfensteina. Co to znamená? Zůstalo původní programové jádro, ale změnily se "tapety": prostředí je nové, stejně tak jako některé zbraně nebo nepřátelé.
A v tom možná spočívá hlavní slabina hry. Když uvážíte rok vzniku Wolfensteina - 1993 - a fakt, že mu k běhu stačí počítač s procesorem 286, pak asi začnete tušit, že po grafické stránce se nejedná o žádný skvost. Rozlišení XXX x XXX už dnes příliš neletí a někteří netrénovaní jedinci budou mít problémy z těch pár pixelů problém vyčíst, co že se to vlastně na obrazovce děje.
Zvláště v první úrovni, která se odehrává v exteriérech je tento rozdíl citelný, ale jakmile se dostanete dovnitř, užijete si všeho do sytosti: všudypřítomnou nacistickou symbolikou počínaje a náznaky otřesných experimentů na lidech konče. Zkrátka a dobře Wolfenstein byl jednou z nejatmosféričtějších 3D akcí a rovnat se mu může snad jen Blood a snad právě proto byla jeho distribuce v Německu zastavena.
Pro úplné herní začátečníky ještě uvádím základní přehled ovládání:
ˇ Ctrl - střelba
ˇ Alt - úkroky do stran
ˇ mezerník - otevírání dveří
ˇ 1 - 6 - změna zbraně
ˇ kurzorové šipky - pohyb
Westbang
Další hra také evokuje vzpomínku na staré dobré časy a je rovněž plná střílení. Vše je velice jednoduché - jedná se vlastně o jakousi virtuální střelnici, kdy se na obrazovce střídavě otevírá několiko dveří, v nichž se objevují jak gangsteři, tak i nevinní lidé.
Kurzor vaší myši se změní v zaměřovač a můžete pálit. Ovšem pozor, nelze použít taktiku "zabijte je všechny, Bůh už si je přebere", protože ztráta civilního života je stejně špatná, jako když sami dostanete zásah.
Jak roste úroveň, stoupá i počet dveří a frekvence výskytu nekalých živlů, což dostatečně otestuje vaše reakce. Žádné složitosti zde nehledejte, jedná se pouze o chvilkovou záležitost na odreagování, ale v případě, že budete chtít hru dokončit, tak díky absenci funkce save u ní můžete strávit delší dobu.
Noiz2sa
Jako poslední japonská hra a opět se střílením v hlavní roli (to pro případ, že byste ho měli v poslední době málo). A jaké je její hraní? Čtěte dál!
Tak tedy spouštím hru. Na obrazovce se to jen hemží různobarevnými čtverci, které se vzájemně přeskupují do různých uspořádání, načež několik okamžiků fascinovaně zírám. Pak mne napadne dát se do hraní, tisknu postupně Enter, mezerník, ale nic se neděje. Pak se plácám do čela - hra je přeci z Japonska! Klávesa Y(Z), pak tedy určitě slouží ke střelbě.
Zelený čtvereček pak začne prokukovat další a všechno se nádherně rozpadá a znova integruje. Opravdový vizuální skvost; konečně někoho napadlo udělat "vesmírnou střílečku" bez raketky v hlavní roli.
