Článek
„Nemohl jsem uvěřit tomu, že dokážu znovu psát. Byl jsem tak nadšený, že jsem vynechal jeden tah ve svém jménu,“ řekl magazínu MIT Technology Review 39letý Dong Hui z čínské provincie Che-nan. Ochrnul od krku dolů po autonehodě před šesti lety. Po implantaci a 11 měsících rehabilitace znovu získal schopnost uchopovat předměty a psát; operace trvala asi 90 minut.
Součástí léčby byla mozkovými signály ovládaná robotická rukavice, s níž muž denně trénoval pohyby ruky. Cílem nebylo nahradit funkci končetiny natrvalo, ale podpořit rehabilitaci – devátý den tréninku dokázal uchopit míček i bez rukavice. „To byl zázračný okamžik,“ zavzpomínal.
Jde ale o velmi ranou technologii. Dosavadní výsledky zatím jen ukazují, že část léčených získá zpět určitou míru samostatného pohybu, a není jasné, zda budou pacienti po letech fungovat zcela bez pomůcek. Cílem projektu NEO není nahradit pohyb ruky natrvalo, ale obnovit nervové dráhy rehabilitací – pacient tak nemusí mít čip v hlavě po zbytek života.
Zařízení vyvinula šanghajská firma Neuracle Technology s univerzitou Tsinghua. Implantát velikosti mince lékaři umístí pod lebeční kost na blánu pokrývající mozek, a to nad oblastí řídící pohyb – jde o méně invazivní přístup než u některých implantátů Neuralinku, které zajíždějí hlouběji do tkáně. To snižuje riziko krvácení či poškození a mohlo usnadnit i schvalovací proces.
Zachycené nervové signály implantát bezdrátově odesílá do počítače, který je převádí na povely pro rehabilitační rukavici. Určen je lidem ve věku 18 až 60 let, s ochrnutím po poranění míchy. Zranění musí být nejméně rok staré a stav stabilizovaný alespoň šest měsíců po léčbě, napsala agentura Reuters.
Implantáty se testují už léta
Mozkové implantáty testují už léta i firmy jako Neuralink, Synchron nebo Blackrock Neurotech. Novinkou tak není existence technologie, ale její přechod z laboratoří do běžné péče – NEO se stal prvním invazivním implantátem tohoto typu, který získal povolení k širšímu využití u pacientů.
Čínská vláda zařadila rozhraní mozek–počítač mezi strategická odvětví budoucnosti vedle kvantových technologií či humanoidních robotů a krátce po schválení začala implantát začleňovat do zdravotního pojištění, což je krok k jeho širšímu využití v nemocnicích.
Podle expertů umožnila Číně předstihnout Západ kombinace státní podpory, rychlejší regulace a rozsáhlých klinických studií, což by mohlo urychlit nástup těchto technologií do běžné péče. Systémy propojující mozek s počítačem by se v Číně mohly dostat do širší praxe během příštích tří až pěti let, uvedla Reuters.
Pro investory i technologické firmy tak letošní rok představuje víc než jen milník neurotechnologií – naznačuje vznik trhu na pomezí zdravotnictví, umělé inteligence a elektroniky. Americký Neuralink zůstává nejznámější značkou v oboru, ale první komerční kapitola mozkových čipů se píše v Číně.
