Článek
Člověk v tísni prostřednictvím výzkumné agentury Focus zjišťoval znalosti a dovednosti žáků a studentů týkající se médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyky v chování na internetu a postoje k médiím.
„Z výzkumu vyplývá, že celkově klesá důvěra středoškoláků v média. Jsou přesvědčeni o manipulativnosti sociálních sítí, více vnímají ohrožení demokracie nepravdivými zprávami,“ informoval ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota. Podle více než poloviny žáků a studentů by se měly nepravdivé zprávy mazat, podle třetiny označovat.
Od posledního průzkumu v roce 2018 vzrostl počet středoškoláků, kteří nepravdivé informace na internetu a útoky hackerů vnímají jako ohrožení demokracie. Tři čtvrtiny se obávají zneužití v případě hromadění osobních dat. Rozdíly ve vnímání médií a v mediální gramotnosti jsou podle průzkumu mezi středoškoláky a učni.
„Nezávislá média považuje za důležitá 85 procent respondentů s nejvyšší dosaženou úrovní mediální gramotnosti, ale jen 35 procent respondentů s úrovní nejnižší,“ doplnil ředitel.
„Přes 60 procent dotazovaných sdílí názor, že médiím záleží více na finančním zisku než na kvalitě. Polovina středoškoláků se navíc domnívá, že velká média záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace,“ uvedl Strachota. Za ohrožení demokracie považují respondenti zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů politiky. Studenti označili za nejčastější nositele této praxe předsedu hnutí ANO Andreje Babiše (32 procent středoškoláků a 26 procent žáků) a šéfa SPD Tomia Okamuru (14 procent středoškoláků a 8 procent žáků).
Dezinformační weby mají namále
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
