Článek
Přitom zkraje minulého týdne byl kurz pouze 50 226 dolarů (1 098 840 Kč), před 14 dny dokonce jen 42 666 dolarů (933 450 Kč).
Zatím absolutní rekord byl v případě bitcoinu stanoven v dubnu na 64 829 dolarů (1 418 610 Kč), následně ale přišel velký pád až pod hranici 30 000 dolarů, což odpovídá 656 780 Kč. V pátek před půlnocí byl kurz 62 858 dolarů (1 375 290 Kč).
Podle agentury Bloomberg analytici nyní očekávají, že bitcoin bude atakovat rekordní kurz z letošního dubna. Důvodem růstu je zájem spekulantů, kteří sázejí na růst kurzu, ale také pokles obav z kroků regulačních úřadů proti kryptoměnám.
Putinovi kryptoměny nevadí. Ani jako platidlo
Tento týden se také pozitivně o kryptoměnách vyjádřil ruský prezident Vladimír Putin v rozhovoru pro server CNBC: „Kryptoměny mají právo na existenci a na to, aby se používaly jako platidlo.“ Jedním dechem ale dodal, že je příliš brzy na to, aby se uvažovalo o používání kryptoměn při obchodování s ropou a dalšími komoditami, které tvoří většinu ruského vývozu.
Jeho postoj ke kryptoměnám tedy není tak otevřený jako v případě prezidenta Salvadoru Nayiba Bukeleho. Ten totiž vidí v bitcoinech, které jsou zatím nejhodnotnější kryptoměnou na světě, budoucnost. Na jeho popud byl dokonce bitcoin minulý měsíc přijat v této středoamerické zemi jako oficiální platidlo vedle dolarů.
Salvadorci si zvykají na placení bitcoinem. Problémy přetrvávají
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.