Článek
Na počátku všeho poškozenou 27. července kontaktoval muž hovořící lámanou češtinou. Sdělil jí, že má nevyzvednutý balík. Ten byl sice zaplacený, ale chybělo vyplněné poštovní směrovací číslo.
„Jelikož si žena v nedávné době objednávala zboží ze zahraničního internetového tržiště, nebylo jí to divné a potřebné kontaktní údaje uvedla. Během hovoru jí přišla SMS zpráva s číselným kódem, který žena dle požadavku přečetla a hovor byl ukončen,“ informoval policejní mluvčí Jaroslav Herzán.
Druhý den poškozenou telefonicky kontaktovala neznámá žena, která také nehovořila plynule česky. Řekla jí, že zastupuje jednu nebankovní společnost. Pak se zeptala, jestli si u nich zažádala o úvěr, což poškozená negovala.
„Na to jí údajná bankéřka odvětila, že si na ni někdo vzal půjčku 100 tisíc korun. To poškozenou vyděsilo natolik, že se sama hned začala zajímat, jak to má vyřešit. To hrálo podvodnici do karet a poskytla jí telefonní číslo na dalšího komplice,“ konstatoval mluvčí.
Tomu žena vzápětí sama zavolala a vysvětlila mu, co se jí stalo. Chtěla vědět, jak ten problém vyřešit. Podvodník, který se představil jako pracovník nebankovních klientských registrů, hovořil také lámanou češtinou. Ženu po krátkém hovoru odkázal na podvodné webové stránky Interpolu, kde měla nahlásit údajný trestný čin. Po vyplnění formuláře byla poškozená přepojena na falešného pracovníka Interpolu.
„Ten také nemluvil plynulou češtinou, a proto nabízel hovor i v jiných jazycích, ale nakonec se domluvili česky. Údajný pracovník Interpolu ženě řekl, že jistá osoba zneužila její osobní údaje a vzala si na ni úvěr. Tuto legendu podtrhl tím, že ta osoba tak činí opakovaně a z podvodně získaných peněz podporuje Rusko nákupem zbraní a dronů,“ poznamenal Herzán.
Poškozenou muž navíc přesvědčil, aby komunikaci přesunuli na WhatsApp. Celý tento příběh se pak dostal opět na začátek, když falešný pracovník Interpolu ženě namluvil, že přečtením kódu v SMS zprávě ohledně nevyzvednutého balíčku udělila plnou moc té osobě podporující Rusko.
Nátlak vystupňovali podfukáři tím, že díky oné plné moci může zmíněná osoba disponovat jejím majetkem a vzít si na její jméno úvěr. Postupnou a intenzivní manipulací dosáhli toho, že si žena neváhala vzít dle pokynů úvěr na 666 tisíc korun. Tyto peníze pak měla převést na bezpečný účet.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Žena jednala pod tlakem strachu
„Po celou dobu na ni vyvíjeli nátlak s důrazem na to, že do této věci nesmí být nikdo zainteresovaný. To podložili podezřením na únik informací od pracovníků banky,“ zdůraznil mluvčí.
Po schválení úvěru podvodníci ženu navedli, aby vybrala dvakrát hotovost 200 tisíc korun na bankovních pobočkách v Olomouci a Brně. V bance ženu upozornili na aktuální problematiku podvodů. Kyberšmejdi se ale připravili i na tuto možnost. Psychologicky ji zpracovali, aby ve výběru hotovosti pokračovala i přes případné varování v bance.
Domluvili se na tom, že výběr obhájí nákupem automobilu. Celých 400 tisíc pak předala dle instrukcí finančnímu přepravci po sdělení hesla na čerpací stanici na D1 u Jihlavy, kam musela dojet svým vozidlem. Tím však ještě příběh neskončil. Druhý den se jí měli podvodníci ozvat znovu, jak bude věc pokračovat.
Následující den byla instruována, aby znovu zajela do Brna, kde vybere zbývající finanční prostředky z úvěru. Na bankovní pobočce vybrala dalších 200 tisíc korun, přičemž i zde byla upozorněna na možnost podvodného jednání. Jelikož však měla v hlavě přísný zákaz s kýmkoliv o této věci mluvit, tak se neodhodlala nic říct.
„Bála se totiž údajného trestního stíhání vlastní osoby, čímž jí podvodníci hrozili. Vybrané peníze měla opět předat finančnímu přepravci, tentokrát v Praze. Na vlastní náklady se tedy vydala do Prahy, kde měla vybrat i zbylých 66 tisíc korun. K jejich výběru již však nedošlo a poškozená předala kurýrce ‚jen‘ částku 200 tisíc korun,“ podotkl Herzán.
Po předání peněz pojala poškozená podezření, neboť se jí kurýrka nezdála důvěryhodná. Chtěla od ní získat peníze zpět, ale ta jí nakonec i s penězi ujela. Podvodníci ji po tomto incidentu uklidňovali a jednání kurýrky obhajovali. Slibovali jí, že již brzy obdrží písemné potvrzení údajného trestného činu a veškeré náklady spojené s řešením události jí proplatí. Nakonec však přestali komunikovat a žena po konzultaci věci s policejní hlídkou celou událost oznámila na Policii ČR.
Celkem tedy podvedená žena přišla o 600 tisíc korun. „V případě dopadení pachatelů a prokázání viny jim hrozí až pět let za mřížemi,“ doplnil policejní mluvčí.
Jak se bránit?
- Nevěřte nečekaným telefonátům o půjčkách nebo zneužití vašich údajů. Pokud vám někdo tvrdí, že si na vaše jméno někdo vzal úvěr, ukončete hovor a vše si ověřte přímo u své banky nebo příslušné instituce.
- Nikomu nesdělujte ověřovací kódy z SMS. Autorizační kódy slouží pouze vám. Jejich sdělením můžete podvodníkům umožnit přístup k účtům nebo potvrdit operace vaším jménem.
- Nenechte se zastrašit ani izolovat. Podvodníci často tvrdí, že o případu nesmíte s nikým mluvit. Naopak – jakmile po vás někdo žádá utajení, poraďte se s rodinou, bankou nebo policií.
- Nikdy nepřevádějte peníze na údajný „bezpečný účet“ ani je nepředávejte kurýrům. Policie, banka ani jiné úřady po vás nebudou chtít vybírat hotovost, sjednávat úvěry nebo předávat peníze neznámým lidem.
- Berte vážně varování banky. Pokud vás zaměstnanci banky upozorňují, že můžete být obětí podvodu, nepokračujte ve výběru ani převodu peněz, dokud si celou situaci důkladně neověříte.
- Při podezření okamžitě přerušte komunikaci. Pokud máte pocit, že vás někdo manipuluje nebo jste už podle jeho pokynů jednali, ihned kontaktujte svou banku, zastavte další platby a celou událost oznamte Policii ČR. Čím dříve zareagujete, tím větší je šance omezit vzniklé škody.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
