Článek
Novinky zkraje týdne informovaly o padesátileté ženě z Karlovarska, která naletěla podvodníkům vydávajícím se za kriminalistu a bankéře. Během několika hodin přišla o téměř 660 tisíc korun.
V souvislosti s tímto případem upozornili kriminalisté na zvyšující se počet kybernetických podvodů, které jsou v poslední době cíleně zaměřeny na ženy kolem 45 let věku. Tyto oběti tvoří přibližně 80 % všech zaznamenaných případů v rámci celé republiky.
„Pachatelé si záměrně vybírají ženy, které jsou často časově vytížené - například kvůli zaměstnání, péči o rodinu či dalším povinnostem. Právě v těchto situacích je člověk náchylnější podlehnout tlaku a reagovat impulzivně, bez dostatečného ověření informací,“ vysvětluje policejní mluvčí Zuzana Churaňová.
Telefonát od osoby, která se vydává za policistu, pracovníka banky nebo jiné instituce, je pro podvodníky typickým scénářem, který využívají. Volající tvrdí, že účet oběti je v ohrožení a vyžaduje okamžitý zásah. Právě na tomto principu pachatelé staví. Využívají přirozené reakce lidského mozku.
„V krizové situaci mozek reaguje ve více vrstvách. Nejprve přichází okamžitý poplach a emoční reakce - strach, stres, pocit naléhavosti. Racionální uvažování nastupuje až následně. Pachatelé tohoto mechanismu zneužívají a snaží se oběť přimět k rychlému jednání, bez prostoru na rozmyšlenou,“ říká Churaňová.
Nahé fotky
Stále častější jsou i případy, kdy kyberšmejdi loudí z poškozených žen navíc i nahé fotky. A co je ještě horší, opravdu jim to vychází.
Jedna z poškozených podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka přišla o 1,7 milionu korun, které na dvakrát předala cizím mužům na ulici. „Pět minut poté, co peníze předala, jí přišla zpráva, že až bude doma, musí proběhnout fyzická kontrola, zda ji někdo nenapadl,“ uvedl Daněk. Žena se pak podle pokynů doma svlékla donaha a snímky poslala pachateli.
Další poškozená, podle již notoricky známého scénáře s falešným bankéřem České národní banky a policistou, přišla o 625 tisíc korun. Aby „zachránila“ své úspory, musela je rychle vybrat a vzít si ještě maximální možnou půjčku. Poté peníze opět předala neznámému muži na ulici. Když tak učinila, pachatel ji přesvědčil, ať se vyfotí, nejprve oblečená, ale poté úplně nahá. Prý aby mohl ověřit, že není zraněná.
Daněk uvádí ještě další případ, kdy žena přišla stejným způsobem o 950 tisíc korun. „Ukazuje to na fakt, že oběti jsou pod tak silným vlivem pachatelů, že dělají i věci, které jsou jen těžko pochopitelné,“ uzavřel Daněk.
Vyšetřovatel z odboru extremismu a terorismu uvedl, že případy s falešným bankéřem a policistou zaznamenaly největší rozmach v minulém roce, kdy bylo v Česku evidováno téměř patnáct set případů se škodou více než půl miliardy.
Po uzavření tří call center na Ukrajině, ze kterých byly hovory uskutečňovány, počet případů sice klesl, ale od začátku letošního roku má opět vzestupnou tendenci. „Pokud nebudeme zasahovat a nebude větší osvětová kampaň, tak ta čísla budou vyšší než v loňském roce,“ dodal vyšetřovatel, jehož identita je skrytá.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.