Článek
„Jen od začátku roku evidujeme přes 340 případů podvodů typu ‚bankéř či policista‘ se škodou přes 150 000 000 Kč,“ upozornili policisté s tím, že průměrná výše škody v případě jednoho případu se pohybuje okolo 700 tisíc korun.
To je jeden z hlavních důvodů, proč se s vishingem – jak se podvodné telefonáty nazývají – v poslední době doslova roztrhnul pytel. Pro útočníky je to totiž relativně jednoduchý způsob, jak rychle vytáhnout z důvěřivců pořádný balík peněz.
Jak dokládají dříve zachycené případy, na dobře promyšlené „pohádky“ se dovedou nachytat mladí i starší jedinci. „Cílovou skupinou útočníků jsou především ženy (81 %) a průměrný věk obětí je 45 let,“ upřesnili policisté.
Na scénu přicházejí také soudci a úředníci
Celý systém je natolik propracovaný, že prokouknout jej není ve stresové situaci vůbec jednoduché. Podvodníci se například často vydávají za skutečné policisty; zneužívají jejich totožnost. Jedinci, kteří si zadají jméno do internetového vyhledávače, se pak mylně domnívají, že mluví se skutečným policistou.
Jak takový hovor s podvodníky vypadá, si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku. Z několikaminutového záznamu je evidentní, jak podfukáři dovedou být urputní a přesvědčiví.
Na první pohled by se mohlo zdát, že pohádka o falešném bankéři či policistovi je již notně ohraná. Toho jsou si patrně vědomi také kyberšmejdi, kteří zkouší vymýšlet nejrůznější věrohodně znějící příběhy i s dalšími veřejně činnými osobami.
„Podvodníci zneužívají totožnosti veřejně činných osob, proto své blízké nevarujte pouze před podvodnými bankéři či policisty. Mohou lehce zneužít identitu soudců, státních zástupců, úředníků či jakýchkoliv dalších osob, u kterých lze dohledat jejich jméno a funkci na webu,“ uzavřeli policisté.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.