Článek
Novinky varovaly před aktuální smishingovou vlnou již opakovaně. Velkým problémem ale je, že záplava podvodných zpráv neutichá a že řada podvodných webů, prostřednictvím kterých lidé mají nakonec smyšlenou pokutu zaplatit, stále ještě není zablokovaná.
Podvody jsou přitom vždy stejné jako přes kopírák. Adresáti dostávají zprávy, které na první pohled působí důvěryhodně. Jeden z podvodných textů informuje o údajném překročení povolené rychlosti, zaznamenaném elektronickým systémem kontroly provozu. Součástí výzvy je požadavek na uhrazení stanovené částky do tří dnů, jinak má následovat vymáhání pohledávky.
Další varianta zprávy přichází jménem údajného Českého úřadu pro bezpečnost silničního provozu. Příjemce se v ní dozvídá, že kamerový systém zaznamenal porušení pravidel silničního provozu. Podvodníci zároveň vyhrožují navyšováním dlužné částky o denní poplatky za prodlení a v případě nezaplacení během 15 dnů i předáním případu soudu.
Falešné webové stránky, které vyzývají k uhrazení pokuty.
„Žádná z uvedených zpráv není pravá a nepochází od státních institucí. Jejich cílem je vyvolat pocit naléhavosti a přimět příjemce k unáhlenému jednání,“ upozornila policejní mluvčí Zuzana Churaňová.
Součástí SMS bývá také internetový odkaz, na kterém mají lidé údajnou pokutu uhradit. Ve skutečnosti však směřuje na podvodné stránky vytvořené za účelem získání citlivých údajů.
„Po otevření odkazu mohou pachatelé požadovat zadání osobních dat nebo údajů z platební karty. Jakmile je člověk vyplní, riskuje zneužití svých financí i identity,“ doplnila Churaňová.
Policisté proto doporučují na podobné zprávy nereagovat, neotvírat přiložené odkazy a žádné údaje nevyplňovat. V případě pochybností je vhodné pravost informace ověřit přímo u příslušné instituce.
„Pokud někdo takovou zprávu obdrží, měl by ji bez dalšího smazat. Jestliže už na odkaz kliknul nebo poskytl své údaje, je na místě co nejdříve kontaktovat banku a celou věc oznámit policii,“ uzavřela mluvčí.
Ukázka podvodné SMS zprávy
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Několik varovných signálů
Podezření by mělo vzbudit už několik varovných signálů. Zpráva často neobsahuje konkrétní údaje o přestupku, tedy místo, čas ani registrační značku vozidla. Odesílatelem navíc bývá neznámé telefonní číslo nebo dokonce e-mailová adresa. Neobvyklé jsou také internetové adresy s exotickými koncovkami domén, které nemají s českými úřady nic společného.
Stát přitom v současnosti žádné webové stránky, prostřednictvím kterých by podobným způsobem vybíral pokuty, neprovozuje.
Odborníci doporučují na podobné zprávy nereagovat, neklikat na odkazy a rozhodně nezadávat žádné platební údaje. Pokud si člověk není jistý, měl by si informace ověřit přímo u příslušného úřadu nebo na jeho oficiálních webových stránkách. V případě pochybností lze kontaktovat také infolinku ministerstva dopravy.
Na šíření falešných SMS zpráv upozornilo také ministerstvo dopravy. Podle něj eviduje zvýšený počet dotazů od občanů, kteří podobná upozornění obdrželi. Resort zdůrazňuje, že informace o dopravních přestupcích tímto způsobem nerozesílá a oficiální komunikace neodkazuje na pochybné webové stránky určené k okamžité úhradě pokut.
„Podvodné zprávy využívají klasické nátlakové techniky, kdy upozorňují na možné vymáhání pokut, soudní řízení nebo blokaci účtu. Cílem tohoto nátlaku je přimět příjemce zprávy ke zrychlenému jednání, otevření odkazu, případně k instalaci škodlivé aplikace nebo zadání citlivých údajů,“ upřesnil resort.
V případě jakýchkoliv pochybností se lze obrátit na infolinku ministerstva dopravy na číslo 222 266 759.
Text podvodné SMS zprávy
Oznámení o zpracování dopravního přestupku
V průběhu elektronického monitorování silničního provozu bylo zaznamenáno překročení povolené rychlosti vozidlem vedeným ve Vaší evidenci.
Za účelem vyřízení této záležitosti je nutné uhradit stanovenou pokutu do 3 dnů od doručení tohoto oznámení.
Nebude-li požadovaná částka uhrazena ve stanovené lhůtě, může být případ postoupen k dalšímu správnímu řízení, včetně vymáhání vzniklých pohledávek a souvisejících nákladů.
Platba a správa:
https://spravaos.cfd/
(Pro aktivaci odkazu odpovězte „1“ a následně zprávu znovu otevřete nebo adresu zkopírujte do internetového prohlížeče.)
Další postup bude veden v souladu s platnými právními předpisy.
Jak se bránit před falešnými SMS o pokutách?
- Nikdy neklikejme na odkazy v nevyžádaných zprávách: Pokud nám přijde SMS s výzvou k zaplacení pokuty, nejprve si ověřme její pravost. Odkazy v podobných zprávách často vedou na podvodné stránky, které se snaží získat naše údaje nebo peníze.
- Kontrolujme odesílatele i webovou adresu: Státní instituce nekomunikují prostřednictvím podezřelých e-mailových adres ani domén s neobvyklými koncovkami. Jakmile vidíme neznámou adresu nebo zvláštní webovou doménu, měli bychom zpozornět.
- Nenechme se tlačit časem: Podvodníci často vyhrožují sankcemi, exekucí nebo navýšením pokuty, aby v nás vyvolali paniku. Právě pocit naléhavosti je jedním z nejčastějších znaků podvodu.
- Nezadávejme platební ani osobní údaje: Pokud si nejsme stoprocentně jisti, že komunikujeme s důvěryhodnou institucí, nikdy nezadávejme údaje z platební karty, přihlašovací údaje ani jiné citlivé informace.
- Vše si ověřujme u oficiálních zdrojů: Máme-li pochybnosti, kontaktujme příslušný úřad přímo prostřednictvím jeho oficiálních webových stránek nebo infolinky. Několik minut ověřování nás může ochránit před ztrátou peněz i zneužitím osobních údajů.
Phishing a smishing
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
Smishing funguje prakticky zcela totožně, pouze místo e-mailů kybernetičtí nájezdníci vyvíjejí nátlak na uživatele prostřednictvím SMS zpráv. A přesně takové zprávy se v Česku v poslední době množí.
