Článek
Ženu telefonicky kontaktoval neznámý muž, který ji přesvědčil, že v minulosti investovala nějaké peníze. Řekl jí zároveň, že si je nyní může vybrat, ale že je k tomu potřeba učinit několik kroků.
Žena s vidinou zisku neočekávaných finančních prostředků souhlasila a nechala se přimět k tomu, aby si nainstalovala do svého telefonu několik aplikací s různými funkcemi.
„Následně seniorku pachatel navedl k manipulaci s jejími platebními kartami, které měla postupně přikládat k mobilnímu telefonu. Pak z jejího účtu odčerpal finanční prostředky v celkové výši přes 250 tisíc korun,“ informoval v úterý policejní mluvčí Jaroslav Herzán s tím, že bude-li pachatel dopaden, hrozí mu až pět let za mřížemi.
Jak se bránit?
- Nevěřte nečekaným telefonátům o údajných investicích. Pokud vám někdo tvrdí, že jste v minulosti investovali peníze a nyní si je můžete vybrat, ověřte si tuto informaci přímo u společnosti, které se investice údajně týká.
- Neinstalujte aplikace podle pokynů neznámého volajícího. Podvodníci mohou využít různé aplikace k získání přístupu k telefonu nebo k vašim finančním údajům.
- Nikomu nepředávejte ani nepřikládejte platební kartu podle jeho instrukcí. Pokud vás někdo po telefonu vede krok za krokem při manipulaci s kartou nebo telefonem, hovor ukončete.
- Chraňte své přihlašovací údaje a bezpečnostní kódy. Banka ani legitimní investiční společnost po vás nebude chtít hesla, PINy nebo autorizační kódy prostřednictvím nevyžádaného telefonátu.
- Nenechte se zlákat příslibem snadného zisku. Požadavek na instalaci aplikací, zpřístupnění bankovnictví nebo manipulaci s platební kartou je při „výplatě investice“ výrazným varovným signálem.
- Při podezření jednejte okamžitě. Pokud jste podle pokynů volajícího něco nainstalovali nebo manipulovali s kartou, ihned kontaktujte svou banku, nechte zablokovat kartu či přístupy k účtu a událost oznamte Policii ČR.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Podvody pod hlavičkou Novinek
Investiční podvody se na sociálních sítích často objevují i pod hlavičkou zpravodajského serveru Novinky.cz. Redakce s nimi samozřejmě nemá nic společného. Falešní novináři pouze zneužívají vzhled a logo. Snaží se tak vzbudit u lidí pocit důvěry velkého média, načež jim naservírují „zaručené investiční rady“.
Design serveru Novinky.cz je imitován zpravidla vcelku zdařile, což může i jinak ostražité uživatele zmást. Pozornější čtenáři si však mohou všimnout, že v adresním řádku internetového prohlížeče je úplně jiná doména nebo že odkazy na jednotlivé rubriky v záhlaví podvodné zprávy vůbec nefungují.