Článek
Nejenže kybernetická kriminalita neustále roste, ale mění se také její podoba. V minulosti útočili podvodníci na internetu hlavně prostřednictvím počítačových systémů, to už dnes ale neplatí. Své oběti nejčastěji kontaktují telefonem, ke kterému mají zvláště senioři nejblíž. Ti jsou také nejčastějšími oběťmi kyberšmejdů.
A pozor, podvodníci nemusejí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Roste počet podvodů, které jsou mnohem sofistikovanější. Díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci člověku podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.
„Pachatelé používají sociální inženýrství,“ vysvětluje Roman Kohout, vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality krajského ředitelství Policie ČR.
Jak se bránit, když podvodník zavolá?
- Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.
- Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.
- Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.
- Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.
Anketa
Podrobnosti z osobního života
Jak kriminalista Kohout dodává, k přesvědčení své oběti podvodníci využívají různé příběhy. Svou důvěryhodnost přitom zvyšují podrobnostmi z osobního života oběti, které si předtím zjistili na sociálních sítích.
Vystupují pod falešnou identitou, nejčastěji se vydávají za policistu, bankéře nebo specialistu na informační technologie. „Časté jsou také případy, kdy se podvodník vydává za rodinného příslušníka, který je v nouzi a naléhavě potřebuje peníze,“ dodává Kohout.
Nejčastěji lidé přijdou o peníze, když uvěří nabídce na výhodné investování. Hitem poslední doby je také zasílání peněz prostřednictvím bitcoinových bankomatů.
Jak se bránit proti falešným investicím?
- Nevěřte na pohádky, pokud někdo slibuje zázračné zhodnocení investic, jde s největší pravděpodobností o podvod. A je jedno, že na fotografii nebo videu je známá osobnost.
- Nevyplňujte na webových stránkách, na které podvodná videa, články i reklamy na sociálních sítích pravidelně odkazují, žádné svoje údaje. A pokud jste to udělali, vyvarujte se následné komunikace s podvodníky, ať už po telefonu, e-mailu, či například WhatsAppu.
- Rozhodně neposílejte své peníze na žádnou platformu, kterou si předtím důkladně neprověříte. Vhodné je se poradit s nějakým finančním poradcem, kterému důvěřujete, případně se na nabídku optat přímo ve své bance.
- Pokud jste se nechali nachytat a jakékoliv peníze jste poslali, je nutné co nedříve kontaktovat vaši banku a zároveň i policii a celou situaci jim popsat. Vyvarujte se další komunikace s kyberšmejdy, neboť z vás budou jen lákat pod různými záminkami další peníze.
Klidně si pošlou kurýra
Oběti podle kriminalisty Kohouta obvykle nezarazí ani styl komunikace podvodníků: „V záznamech rozhovorů s falešným policistou padala ze strany podvodníka i sprostá slova nebo výrazy, které by skutečný policista určitě nepoužil.“