Článek
Ženu kontaktoval muž, který se představil jako policista z Břeclavi a oslovil ji správným jménem i příjmením. „Znal i její datum narození a místo bydliště, což znělo věrohodně, a žena uvěřila jeho smyšlené informaci o tom, že si na její osobu chce vzít jistý muž úvěr ve výši 800 tisíc korun,“ informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Muž žádající o úvěr údajně měl mít k dispozici ženinu plnou moc. Falešný policista se jí dotazoval, zda mu ji vystavila, či nikoliv. Po jejím ujištění, že toho muže nezná, jí zaslal z podvržené e-mailové adresy martin.stepanek@breclavpcr.cz fotografii údajného podvodníka a také výzvu k podání vysvětlení na oddělení hospodářské kriminality Břeclav s konkrétním datem, kdy se má dostavit.
„Dál ženu vodil za nos a vysvětlil jí, že teď musejí společně zabránit dotyčnému v dokonání činu a k tomu je nutné, aby si sjednala úvěr. S tím jí ale již bude nápomocen pracovník České národní banky, který jí krátce nato zavolal,“ uvedla Zajícová.
Na podvod přišla pozdě
Nepravý bankéř se s ženou domluvil, že spolu budou komunikovat přes WhatsApp. Nejprve jí zaslal dokument „Poučení o poskytování informací o trestním řízení“ s hlavičkou České národní banky, který si měla přečíst, a následně ženě radil, co přesně má dělat.
„Otevřela své mobilní bankovnictví, dělala fotky obrazovek podle jeho pokynů a vkládala je do aplikace WhatsApp. Poté jí falešný bankovní úředník zaslal dokument tvářící se jako potvrzení z banky, ve kterém bylo uvedeno, že zažádala o úvěr 800 tisíc korun s tím, že má být vyplacen konkrétní osobě, v tomto případě údajnému podvodníkovi,“ konstatovala mluvčí.
„Bankéř“ ženu přesvědčil, že k tomu, aby byl tento úvěr zrušen, je nezbytné vytvořit duplicitní žádost o úvěr ve stejné výši. Žena o úvěr zažádala a uvedená částka byla připsána na její účet.
„Nepravý pracovník banky ji pak přemluvil k tomu, aby částku ve výši 799 872 korun převedla na bankovní účet, který bude sloužit jako jakási bezpečnostní schránka. Ponížení částky odůvodnil tak, že by bylo podezřelé posílat tam celou částku 800 000 korun,“ poznamenala Zajícová.
Po odeslání peněz muž poškozené zaslal potvrzení o zřízení bezpečnostní schránky. Ženě v té době již začalo docházet, že něco není v pořádku a údajnému pracovníkovi banky řekla, že si nemyslí, že je tím, za koho se vydává, a že ani zřejmě nespolupracuje s policií.
„Poté hovor sama ukončila. Bohužel ale na podvod přišla pozdě. Následně kontaktovala policii i banku a zjistila, že se skutečně stala obětí podvodu a o 800 tisíc korun přišla,“ doplnila policejní mluvčí.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu, nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.