Píše úkoly a pomáhá při testech. S AI fixlují v Česku zástupy středoškoláků

Téměř každý středoškolský kantor zná situaci, kdy mu žák dodá v rámci domácího úkolu esej na úrovni vysokoškolské práce, a když pak přijde na rychlé prozkoušení znalostí před tabulí, student neví nic, protože jen před vyučováním přepsal to, co mu AI dodala.

„Čekali jsme, že míra zneužívání AI bude takto vysoká. Rozhodně ale umělou inteligenci nelze zakazovat. Například u zaměstnavatelů v USA se již setkáváme s tím, že od uchazečů o práci čekají dokonce již jistou znalost práce s AI,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumu Tomáš Lintner z ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Studující podle něj delegují na AI „vše, co si jen dokážeme představit“, s tím, že umělá inteligence je ve školách „extrémně používanou technologií“. Nejde tedy jen o sepsání eseje do literatury nebo textu do angličtiny či španělštiny, AI za studenty řeší i složitá zadání.

To, že je umělá inteligence využívaná jako pomyslný pomocný učitel, který vyhledává data a vysvětluje problematické učivo, je podle Lintnera naprosto v pořádku. Problémem je prý nedostatečná AI gramotnost, tedy schopnost studentů chápat její limity, rizika a etické aspekty spojené s jejím využíváním. Školy by se zjednodušeně řečeno měly zaměřit na to, aby žákům vysvětlily, že lepší než jednička, kterou dostali díky AI, je poctivě vybojovaná dvojka.

Do anonymního výzkumu se zapojilo přes 2500 středoškoláků v České republice. Menší část se přiznala k tomu, že ji využívá k aktivitám na hraně zákona či etiky. Přibližně pět až deset procent uvedlo, že nástroje generativní AI využilo například k tvorbě deepfake videí nebo jiného obsahu, který může sloužit k šikaně jejich spolužáků i spolužaček.

„Prostě se cizí obličej dosadí do uměle vytvořených snímků nebo videí, které někoho zesměšňují. Jedna rovina je, že někdo tvoří na úkor jiného pro pobavení ostatních rádoby komický obsah. Větší problém je v tom, pokud obsah vypadá jako realita,“ varoval Lintner.

Tím ale problémy s AI nekončí. Někteří mladí lidé, kteří čelí šikaně, využívají chatboty k řešení svých psychických potíží, a dokonce si z nich vytvářejí i virtuální partnery. „Získávají od nich pocit jisté podpory a emočně se na ně navazují. To je asi způsobeno tím, že se jim nedostává emocionální a vztahové podpory,“ vysvětlil vědec. I zde je prý na místě osvěta v oblasti AI gramotnosti s tím, že je nutné vysvětlovat, že AI není nástrojem na řešení potíží.

Unikátní data získali vědci v rámci výzkumného projektu Zprostředkovaná společnost (MEDIS:ON), který začal na podzim 2025 a bude dále pokračovat. Zjišťovat budou i to, jak se přístup středoškoláků k AI v čase proměňuje. S odborníky z Masarykovy univerzity na něm spolupracují kolegové ze Středoevropského technologického institutu, Psychologického ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci i Vysokého učení technického v Brně.