Článek
„V pondělí se ženě ozvala policistka z Prachatic, která ji informovala, že někdo odcizil její identitu a pokouší se na její jméno sjednat úvěr v bance. Pak ji přepojila na pracovníka ČNB, který ji přesvědčil, aby své peníze z účtu převedla na tzv. překlenovací účty. Žena dala na rady podvodného bankéře a poslala necelých 438 000 korun na dva různé účty,“ popsala policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Zaslání třetí částky se nepodařilo, proto paní dostala další pokyny, které ji nasměrovaly do Olomouce. V bankomatu tam vybrala v hotovosti 150 000 korun a předala je neznámému muži, který s nimi odešel.
Příběh pokračoval následující den, kdy ji neznámý pachatel přesvědčil, aby si sjednala úvěr ve výši jeden milion korun.
Žena o něj podle doporučených instrukcí skutečně požádala v prostějovské bance a byl jí schválen. „Hned nato na pokladně vybrala hotovost 300 000 korun a odjela znovu do Olomouce, kde je předala opět neznámému muži. Na základě dalšího pokynu vybrala v olomoucké bance dalších 300 000 korun a opět je předala stejnému muži, který s nimi odešel neznámo kam. Podvodníci ženu připravili o částku necelých 1 188 000 korun,“ konstatovala policejní mluvčí.
„Občané, kteří mají podezření na podvodné jednání, se mohou na těchto stránkách obratem dozvědět, zda jim byly zaslány podezřelé e-maily či zprávy. Je zde také možné nahrát přímo fotku či screenshot, který je během chvilky analyzován a získají tím relevantní odpovědi či rady, které je mohou ochránit před podvodníky a nasměrovat k jejich odhalení. Usilujeme o to, aby se co nejvíce občanů dozvědělo o těchto stránkách a naučili se je co nejvíce využívat ke svému prospěchu a ochraně vlastních finančních prostředků, které, pokud je odešlou, již nikdy nezískají zpět,“ podtrhla policejní mluvčí.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.