Článek
Kyberzločinci jsou schopni připravit jednotlivce i firmy o nemalé peníze, a to klidně opakovaně. Je proto více než jasné, že se všichni snaží ochránit své prostředky i citlivá data firem, aby nedocházelo k únikům nebo krádežím peněz.
V anglickém Manchesteru vznikla iniciativa, jejímž cílem je vyhledávat zdatné hráče a programátory, kteří mohou firmám pomáhat odhalovat slabiny v kyberbezpečnosti.
Start-up The Hacking Games se v ní spojil s maloobchodním řetězcem Co-op, který v dubnu minulého roku čelil sám masivnímu hackerskému útoku, při němž podle vyjádření přišel na ušlých ziscích o více než 206 milionů liber (5,7 miliardy korun).
V červenci minulého roku byli v rámci vyšetřování kybernetických útoků na Co-op, Marks & Spencer a Harrods zatčeni čtyři lidé, včetně tří teenagerů.
Součástí školicího programu iniciativy byla před nedávnem i debata se studenty na vysoké škole Connell College, ve které nebyli hlavními aktéry jen odborníci, ale dva bývalí hackeři, kteří mladé talenty nabádali k tomu, aby své znalosti využívali k dobrým věcem. Oba byli dříve členy mezinárodní online kyberzločinecké sítě s názvem The Com.
Z hráče zločincem
Jedním z bývalých hackerů byl šestadvacetiletý Connor Freeman, jenž byl v roce 2020 odsouzen k téměř tříletému vězení za podíl na krádeži kryptoměn v hodnotě 2 milionů dolarů (41 milionů korun).
Součástí zločinecké sítě se stal poté, co ho zlanařil starší spoluhráč při hraní Minecraftu. Nejdříve se účastnil debat na hackerských fórech, později přešel na nabourávání do kryptopeněženek.
„Narazil jsem na hackerská fóra na darknetu. Dostal jsem se do různých komunit, spřátelil se s několika lidmi a pak jsem byl najednou zapletený do rozsáhlé krádeže kryptoměn,“ cituje z jeho vyjádření server Guardian.
Freeman si ze svého trestu odseděl 11 měsíců, nyní je zaměstnán ve společnosti The Hacking Games jako tzv. etický hacker. Legálně proniká do firemních systémů a hledá zranitelnosti.
Existuje celá generace přirozeně nadaných hackerů, kteří mají neuvěřitelné schopnosti, ale nikdo o nich neví.
K Freemanovi se formou videohovoru připojil i 30letý Američan Ricky Handschumacher, který se podílel na stejné kryptoměnové loupeži, za niž si odseděl 4 roky ve vězení. Do zločinecké skupiny se také dostal přes hraní her. Jak druhý z hackerů uvedl, „kdyby tehdy věděl, že za dělání správných věcí může dostat hodně peněz, rozhodl by se jinak“.
Studenti informatiky, kteří se do iniciativy zapojili, přednášku velmi chválili. „Poučením je, že v oblasti informatiky se otevírají velké příležitosti. Musíte ale dávat pozor na to, co děláte. Pokud to bude něco špatného, rychle to poškodí vaši budoucnost,“ uvedl 17letý Suheil.

Ukázka ze hry Minecraft
Hraní her a hackování
Jak uvedl Fergus Hay, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti The Hacking Games, mezi hraním her a hackováním existuje „100% přesah“. Hraní popsal jako „živou laboratoř pro rozvoj dovedností“. Zejména dovednosti při vytváření programů, díky kterým lze měnit obsah videoher, lze využít buď k hackování, nebo v oblasti kybernetické bezpečnosti. „A lidé, kteří si to uvědomili, jsou ti zlí.“
Dodal, že existuje „celá generace přirozeně nadaných hackerů, kteří mají neuvěřitelné schopnosti, ale nikdo o nich neví, protože je nikde neinzerují“.
Jeho společnost proto navrhla test založený na umělé inteligenci, který identifikuje dovednosti zkušených hráčů, kteří by mohli vypomáhat s kyberbezpečností ve firmách jako již zmínění etičtí hackeři.
Jak funguje darknet
Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.
Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoli zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.
K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.
Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.


