Článek
Bankovní úřednice ale hned dostala podezření, že by mohlo jít o podvod, a tak převod peněz neuskutečnila a zavolala policii. „Když pak policisté z karlovarského obvodního oddělení dorazili na místo, začali s ženou komunikovat pomocí písemného textu a vysvětlili jí, že pravděpodobně čelila pokusu o podvod,“ uvedl policejní mluvčí Jan Bílek.
Policie také okamžitě kontaktovala dceru seniorky, která si pro maminku brzy přijela.
Zatímco tento případ má dobrý konec, není tomu tak vždy. Nedávno policisté informovali o 67leté ženě z Olomouce, která podvodníkovi uvěřila, a aby své úspory ve výši 294 tisíc korun uchránila, přeposlala je na „bezpečný účet“. Peníze pak už nikdy neviděla…
Podvodníci se často snaží přesvědčit starší osoby, aby převedly vysoké částky na cizí účty, a využívají k tomu různé triky. Posílají SMS zprávy nebo volají, někdy se dokonce představí jménem existujícího policisty nebo bankéře a tvrdí, že došlo k napadení seniorova účtu, nebo k jiné „urgentní“ situaci, která si vyžaduje okamžité řešení.
Skuteční policisté ani bankovní úředníci by ale nikdy nikoho nenaváděli, aby ze svého účtu vybral peníze a pak je vložil na jiný. Nebo aby peníze někam přeposlal.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu, nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.