Článek
Žena dlouho odolávala, když ji neznámý muž přesvědčoval, že se peníze, které dříve investovala, podařilo zhodnotit. „Nakonec v minulém týdnu poslechla a podle jeho rady si stáhla aplikaci pro vzdálený přístup do svého mobilu,“ sdělila v pondělí policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Žena tak umožnila spárování svého telefonu se zařízením neznámého pachatele a zpřístupnila mu také své internetové bankovnictví. Profesionální podvodník jednal rychle a na její jméno sjednal úvěr ve výši 253 000 korun. Z této částky převedl v několika platbách na cizí účet částku necelých 183 000 korun.
„Poškozená žena to ovšem zjistila až po ukončení hovoru. Následně kontaktovala policii a případ oznámila. Prověřujeme ho pro tři trestné činy související s internetovou kriminalitou,“ doplnila Zajícová.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Jak se bránit?
Vidina snadného zisku v minulosti připravila o hromadu peněz i celou řadu dalších lidí v Česku. Když vám někdo slibuje peníze, které jste nečekali, a chce po vás údaje, aplikace nebo osobní věci – jde nejčastěji o podvod. Níže naleznete seznam tipů, jak se v podobných případech nátlaku kyberšmejdů bránit.