Článek
K útoku na bankovní účty paní Kateřiny, která z pochopitelných důvodů požádala, aby její identita zůstala skrytá, došlo letos 8. května.
„Byl státní svátek. Časně ráno mě vzbudil telefon. Z banky mi volali, že mám na pobočce připravenou úvěrovou kartu na dvě stě tisíc korun. Když jsem jim řekla, že jsem o nic takového nežádala, odvětili, že to je divné a že se mně během půl hodiny ozvou z bezpečnostního oddělení,“ začala své vyprávění vysokoškolsky vzdělaná třicátnice.
V tu chvíli ji nenapadlo, že ve sváteční den asi nebudou nikde řešit žádost o vydání karty. Do půl hodiny skutečně zvonil telefon z bezpečnostního oddělení banky. „Nevědí prý, jaké mám účty nebo kolik na nich je, ale řeší přihlášení a zneužití osobních údajů. A dodali, že údajný žadatel byl z Karlových Varů,“ pokračovala žena.
V tu chvíli si vzpomněla, že podobný příběh jí vyprávěla klientka asi dva měsíce nazpět. Ovšem vyprávění tehdy nedopověděla, neboť prý nesmí uvádět žádné podrobnosti.
„Takže jsem jen věděla, že něco takového existuje a že jí prý Česká národní banka zmrazila účet. Výstražný signál nezafungoval a já dál pokračovala v komunikaci s podvodníky. Skvěle umí dostat oběť do nepohody, kdy nezapne obranné mechanismy. Obava, že nebudete mít přístup ke svým penězům, je hrozivá,“ popisovala Kateřina, jak se postupně dostávala do většího a většího stresu.
Rozhovor s bezpečnostním oddělením končil informací, že nyní budou volat z České národní banky a řešit, co dál. Telefon zazvonil během pěti, deseti minut.
„Údajný pracovník ČNB mi řekl, že mám dvě možnosti. První je zablokování účtu, respektive celé bankovní identity, kdy se například nedostanete k přihlášení do datové schránky. A druhou zřízení reverzního účtu, na který se mé prostředky převedou. Nato mi přes WhatsApp přeposlal odkaz na stránku s příponou gov. Opět red flag, který jsem úplně ignorovala. Přísahám, že jsem tam přečetla všechny dokumenty a jediné, co mě zarazilo, že tam nebyla hlavička s mými údaji. Ale jako brzda to bylo stále málo. Už jsem byla lapená a dokumenty jsem přes dotykový displej podepsala,“ přiznává Kateřina.
Snímek obrazovky s komunikací s podvodníky
Po podpisu přišly přihlašovací dokumenty. Byly věrohodné, vše vypadalo jako platební stránky ČSOB. A nechyběla kolonka na převod peněz.
„Peníze jsem měla převést já. To byl naštěstí moment, kdy se mi konečně rozsvítila červená. Vzpomněla jsem si na reklamy i na to, co mi říkala bankéřka. Nikdy nikam peníze nepřevádět. Banka umí zablokovat účet a převody se řeší až osobně na pobočce,“ pokračovala Kateřina.
Ve chvíli, kdy odmítla peníze převést, se nátlak zvýšil. „Nakonec mi ten člověk řekl, že bude volat kriminálka. Zavěsila jsem a skutečně během dvaceti vteřin začal telefon vyzvánět. To už mi bylo jasné, že takto rychle by policie volat nemohla. Tak jsem vzala druhý telefon a vytočila linku 158.“
Na ní jí skuteční policisté potvrdili, že se stala obětí podvodu. A poradili, aby už na žádné zprávy, které stále plné výhrůžek přicházely, ani na telefonáty nereagovala. Naopak, ať ihned zavolá na speciální linku své banky, kde se ohlašují podobné útoky, a tam vše řeší.
Přestanete uvažovat reálně
Celá událost pro Kateřinu skončila dobře. O peníze nepřišla. I když kromě nepříjemné vzpomínky ji to stálo ještě další čas, kdy musela záležitost dořešit v bance.
„Po celou dobu tam byla spousta varovných signálů, po kterých jsem to měla zarazit. Ale nestalo se. Podvodníci se umí trefit do situace, která vás rozhodí. Necítíte se komfortně, adrenalin vám vyskočí do vesmírných výšin a přestanete uvažovat reálně,“ zrekapitulovala své pocity Kateřina.
Stačí časná ranní hodina, nemocné dítě, obava, že budete muset jet řešit něco do ústředí banky nebo že budete půl roku bez možností spravovat běžně své finance. K tomu výhrůžky, že nesmíte s nikým o tom mluvit, protože vaše bankéřka v tom jede také a ohrozili byste vyšetřování.
„Telefonáty na různé nabídky po pár větách pokládám. Ani ve snu by mě proto nenapadlo, že i já se málem nechám chytit. Přes hodinu mě dokázali udržet ve stresu. Každý by měl mít na paměti, že nikdy nemá v podobných situacích nikam peníze přeposílat,“ dodala radu na závěr Kateřina.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.