Článek
Čtyřiačtyřicetiletou ženu telefonicky kontaktovala dosud neznámá osoba, která se představila jako policistka. Pro větší věrohodnost jí poslala fotku služebního průkazu.
„Ženě tvrdila, že jejím jménem někdo zažádal o úvěr ve výši 500 tisíc korun a muselo dojít ke zneužití její identity. Následně ji přepojila na údajného pracovníka České národní banky a ten ji pod různými legendami přesvědčil, aby si vzala úvěr ve výši 650 tisíc korun na pobočce v Brně,“ popsala v pátek policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Nešťastnice tak učinila, jela do Brna, vzala si úvěr, vybrala 400 tisíc a ty osobně předala neznámému muži. Potom vybrala dalších 135 tisíc a ty znovu osobně předala. „Nakonec ze svého účtu ještě přeposlala 162 tisíc korun na tak zvaný bezpečný účet. Podvodníci tak ženu připravili o téměř 700 tisíc korun,“ dodala mluvčí.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Snažit se vás bude přitom přesvědčit, že se někdo snaží zneužít váš bankovní účet, vaši identitu, nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.